Ahoj, pohled historika - ekonoma, kterého jsem se zeptal na otázku jaké jsou historické zkušenosti s hypetinflací:
K Hyperinflaci, vzdy ji predchazela velka inflace, ovsem po velmi rozdilnou dobu. Myslim, ze pro soucasne doby je nejlepsim porovnanim situace s bankrotem podunajske monarchie, tj. rakouskym statnim bankrotem 1811. Tam byly take uverove penize, ktere nebylo mozno splatit. Upozornju, ze jsem si neoveroval, nakolik se muj dojem blizi skutecnosti
V dobach krizovych se z dlouhodobeho hlediska vyplaceji nejvice investice do nemovitosti - ovsem s mirou- jedna se o tzv. pomale nebo hutne prachy - investovat s cile dloooohoooodoeee drzeeeet, Nejlepsi z nemovitosti jsou pak ty, ktere umozni vliv hyperinflace na rodinny rozpocet snizovat, tzn. vlastni pole, lesy, najemni domy, vlastni dum.
Obrat z hyperinflace do deflace prichaziva nahle - s menovou reformou - viz podunajska monarchie 1811 (od te doby je rčeni nema ani sajnu - z scheine - poukazka). CSR 1919, SRN 1948 - tam se prisernym dusledkum deflacnim jen tak tak vyhli, a do dnes se vedou spory, zda skutecne :-). Vtznikhyperinflace je lawe dost prozkouman a znam, takze byse ji meli superfinancnici meli byt s to vyhnout, navic k ni byval potreba jeste nejaky spousteci a podpurny mechanismus politicky - napr. porazka ve valce, sni spojene velke reparace, oddleni nejproduktivnejsiho uzemi od zybtku statu, takrka neprodysna blokada atd.
Trosku se bojim, ze soucasna krize se na prehoupne do stagnace obdobne letum 70.a 80. 19. stoleti. Tehdy zacala krize 1873 po investicni horecce predchoziho desetileti a presla do stagnace, kterou se podarilo prekonat az nastupem a pouzivanim novych technologii - elektriny atp. ve 2. polovine let 80. let, resp. v 90. letech 19. stoleti. Do Velke krize let 30. se ji rikalo velka a verilo se, ze uz se nebude nikdy neco podobneho opakovat, pak se na ni zapomnelo :-), tedy i vetsina ekonomu na ni zapomnela, historici si ji pamatovali :-)))).