FED = konspirace?

Je to docela konspirační dokument o vzniku a úloze FEDu.

Ale hodně věcí v něm je hodno zamyšlení.

http://video.google.com/videoplay?docid=-7278766956791576096

Vznik centrálního bankovnictví je konspirací. Jedna z prvních centrálních bank, Bank of England, vznikla jako privilegium udělené určité skupině bankéřů (zlatníků) králem, který potřeboval financovat válečné výdaje.

Spojení státu s emisním monopolem je v historii velmi časté, stejně jako negativní důsledky pro kvalitu měny a hospodářství.

Pro zájemce. O vzniku FEDu a zákulisí pojednává knížka Mystery of Banking od liberálního ekonoma M. Rothbarda, dostupná zde http://www.mises.org/mysteryofbanking/mysteryofbanking.pdf . Na str. 130 - 143 můžete nalézt obdobné jako na videu. Jedná se ekonomickou učebnici o fungování bankovnictví s dodatkem historických příkladů. Je zde rovněž pojednání o vývoji bankovnictví v Anglii a paralelně ve Skotsku, které mělo ve stejném období free banking (tedy ekonomiku bez oficiální měny, různé banky emitovaly vlastní měny) a komerční bankovnictví zde zažívalo oproti Anglii rozmach.

Skvele! Co dodat? Myslim, ze to zadne dalsi komentare (a zvlaste pak me) nepotrebuje.

Snad jenom pro zajimavost: bez vyjimky kazdy muj profesor ekonomie oznacil odstraneni "gold standard" jako nejvetsi ekonomickou chybu 20. stoleti a hlavni pricinu soucasnych turbulenci a imbalanci.

Ahoj Argentino.

Jestli jsem to pochopil spravne,obhajujes menu sleteho standardu i v soucasne dobe.Kdybys mel chut,napis neco na toto velmi zajimave tema,za jakych podminek by to bylo mozne,v jakem rozsahu atd.Jestli by se jednalo napriklad o standard zlate mince, nebo slitku atd.Ja si naopak myslim,ze dlouhodobe fungujici system zalozeny na zlate jiz nebude mozny dlouhodobe praktikovat,pro jeho nedostatek a ustup od zlata probiha uz dlouhodobe.Skoncilo to 15.8.1971 jako ustup od principu standardu zlate dolarove devizi.Tento system se vlastne zhroutil,kdy na nem USA parazitovali,kdyz vyvazeli inflaci.Mozna,ze si tehdy svet oddechl.

Hezke odpoledne.

Ahoj Merkure :-)

No, to predevsim byli mi profesori, kteri to obhajovali - ja jsem tehdy tise a usilovne premyslel a snazil se to nejak pochopit. :-))

Ale nazor na to urcite mam vyhraneny a neco kratsiho zformuluji - ale az pozdeji, protoze ted musim utikat do kurzu spanelstiny a nejak se vyhnout tem demonstracim na podporu marxistickych ideii (tech je tu na muj vkus az prilis :-))

:-)

Ahojte :-)

pro zajímavost ještě přidávám odkaz na další publikaci http://www.libinst.cz/etexts/rothbard_penize.pdf kde na str. 15 a 16 můžete vidět graf vývoje cenové hladiny před vznikem FEDu a po něm. Stejně stojí za povšimnutí růst po demenonetizaci zlata. Pro zájemce, jedná se rovněž o knihu, obhajující zlatý standard.

Problémy s konspirací měl i zlatý standard a pojednáno o nich bylo i v jedné slavné české knize :-)

Ahoj Vám všem, je velmi příjemné číst fundované příspěvky tohoto fóra a pevně věřím, že tomu tak bude i nadále. Dovolím si také zvláště pozdravit Argentinu, Velkou medvědici a Pabla :-). A teď k věci. Všechny ty příspěvky kolem monetární politiky v historii a kolem vzniku FEDu mne velmi zaujaly a hned mi nabídly jednu čistě politickou otázku z hlediska historie... Jakou roli v tom všem hrála a dodnes hraje židovská komunita? Umíte na to někdo odpovědět?

Ahoj Dendo :-)),

Rad Te tady vidim :-)

Hmm, ja na "zidovske konspirace" moc neverim. Samozrejme, tahle etnicka skupina (jako ostatne vsechny jine) drzi pospolu a haji sve zajmy, ale jeji uspech je predevsim zalozen na tvrde praci, planovani a maximalizaci inteligencniho potencionalu. Spise nez konspiraci zidu to vidim na konspiraci financniku bez ohledu na etnicky background.

Jeste ke GOLD standardu. Hmm, vyhodou tohoto systemu byla cenova a menova stabilita. To je neoddiskutovatelne. Hlavni problem vsak byl s umelym nadhodnocovanim ceny zlata (vzhledem k omezenemu "supply) a malou flexibilitou takovehoto systemu. Pochybuji, ze tento model byl se dal uplatnit v dnesi dobe, i kdyz spousta ekonomu argumentuje opak. Ted uz je prilis pozde na navraty .... :-((

Pricinou krize v 30. letech byl prave GOLD standard (poruseni jeho pravidel). O tom se ten dokument nevyjadruje, ale americti bankeri zacali pumpovat penize do ekonomiky kvuli Velke Britanii, ktera zacala porusovat pravidla GOLD standardu (cimz se snazili umele vyrovnat disequlibrium urokovych mer v UK), ale ponekud to prehnali a nedokazali to vcas zarazit.

:-)

Ahoj Argentino a další :-)

souhlasím, že návrat ke zlatému standardu je téměř nemožný a to jak politicky tak technicky. Nyní by již muselo jít o jeho téměř globální zavedení. Nicméně centrální bankéři už si uvědomili své meze a dle mého radši budou vyrábět pouze mírnou inflaci, tak aby byli "téměř" všichni spokojeni a nebyly tlaky k změně monetárního režimu.

Ve vztahu k židovské komunitě a FEDu jsem si nevzpomínám, že bych někdy něco četl. Snaha o ovládnutí peněžního systému se projevuje u různých zájmových skupin, viz. např. nyní Chavez.

Nesouhlasím však s pohledem na Velkou krizi. Jestli si dobře vzpomínám, tak po první světové bylo libra navázána na zlato v pro ni nevýhodném poměru a díky tomu dost v zahraničním obchodě ztrácela. Byla sice ekonomicky silná, ale již to nebyla velmoc. Tou byly US. Velká krize vznikla v US a měla více příčin. Jednou z nich je politika FEDu, který nejprve uvolnil monetární politiku a poté ji v nevhodnou chvíli přiškrtil (což se určitě líbí Merkurovi :-) ) a jednak byl umožněn vznik bubliny, kdy banky půjčovali na základě krytí akciemi. Po jejím vypuknutí navíc došlo k zesílení protekcionismu a růstem domácí regulace, čímž k narušení obchodních vazeb.

Ahoj Austriane,

ja to trochu blize vysvetlim pozdeji, k cemu vlastne tehdy doslo (s ohledem na UK), ted si bezim koupit US adapter, at mohu nabit baterii meho fotaku (nekdo mi ho sem privezl z USA - cenovy rozdil 80%!!!!), at to tady mohu vse nafotit a pak to vyvesit k shlednuti na webu - a pak mam jeste kurz, takze ma reakce prijde nad ranem.

:-)

Dle mého je ten dokument až moc silná káva. Nevěřím že by finanční skupiny stály za světovými válka nebo za válkou ve Vietnamu.

A rasovému kontextu už vůbec ne.

Přece jen Homo Sapiens je člověk rozumný alespoň se to tvrdí

Mozna ta kava nebude az tak silna. Za valkou v Iraku je zcela zretelna klika ropnych magnatu, zbrojnich konglomeratu a jinych "teles". Tentokrat se zaslo dokonce tak daleko, ze se fabrikovaly dukazy ohledne udajneho nebezpeci vyroby zbrani masoveho niceni. Me iluze ohledne propojeni a vlivu vrcholneho businessu na politiky jsou mizive.

Jeste k tomu GOLD standardu. Zrejme bude lepsi v kostce vysvetlit, jak to funguje. V mezinarodnim GOLD standardu, zlato (nebo mena. ktera je vymenitelna za zlato fixnim pomerem) je pouzivane k mezinarodnim transakcim. V tomto systemu dochazi k samoregulaci cen nasledujicim zpusobem: zeme A ma prilis volnou urokovou politiku coz generuje presun zlata do zeme B, ktera nabizi vyssi urokove vynosy. Nasledne, mena zeme A je kryta mensim objemem zlata, tudiz oslabuje, ceny se zvysuji a zeme A je nucena sve urokove miry zvysit, coz nasledne zapricini posileni meny, snizeni cenovych hladin (a hlavne opetny prisun zlata). Hihi, tohle je velmi simplicticke vysvetleni, ale pomerne jasne vysvetluje, jakym zpusobem GOLD standard udrzoval meny a urokove sazby (a inlfaci) v equilibriu a pod kontrolou.

V roce 1927 US ekonomika mirne kontraktovala. FED zacal tvorit papirove zasoby penez ve snaze predejit pripadnemu nedostatku rezervnich zasob a trochu te prehnal. Mnohem horsi vsak byla vypomoc UK, ktera mela urokove sazby nize, nez tomu diktoval GOLD standard, ale odmitala (z politickych duvodu) urokove sazby zvysit. Tim padem se spousta zlata zacala presouvat do USA. US FED zacal tisknout vice penez (pres nizsi sazby) ve snaze tento odliv zlata z UK do USA limitovat. To se sice povedlo ale "gin" uz byl z lahve venku a nasledky jsou vsem zname.

:-)

ako je mozne, ze velka depresia v Spojenych statoch sa tak strasne rychlo rozsirila a hlavne tazko dolahla a na ine casti sveta, Europu apod. Vsade sa hovori prave ze t bolo sposobene lahkym uverovanim nakupu cennych papierov a predtym nehnutelnostnymi bublinami (minule som docitala clanok o Foride 1925, krasna bublina, ktora sa po prasknuti presunula prave na Wall Street) a tym, ze ed zle reagoval na situaciu. A ked sa vyhodnocovalo preco pri poslednych krizach nedoslo k rovnakemu dopadu, tak vychadzalo, ze kriticky prah, kedy to nastane sa posunul dostatocne vysoko, takze od tych cias nebol prekonany.Ale preco potom v Ceskoslovensku, Nemecku a skoro v celej Europe (a predpokladam, ze nepriamo sa to prejavilo aj na zvysku sveta) to dopadlo rovnako?? Nejde len o nejaky otras, ktory sokuje a psychologicky nachyli misky vah aj inde, ale skutocny prepad vyroby a spotreby....a pritom mam pocit, ze v tom case USA neboli ani v pozicii najvacsieho spotrebitela sveta

Ad ten graf v Rothbandovi: On by predevsim mel byt v logaritmickych souradnicich. Ale to by nebyl tak impozantni ;-) Ale co je zasadni omyl (spis "omyl"), tak centralni banky se nesnazi udrzovat stabilitu cen dlouhodobe (v dlouhodobem prumeru nulova inflace), ale kratkodobe (konstantni inflace). Pokud by se nakreslila do grafu rocni inflace, tak by to vypadalo ponekud jinak.

Co se tyce 1929, tak pricinou padu na akciovych trzich bylo opravdu predevsim silne rozsirene pujcovani oproti akciim - pri vetsim poklesu bylo nutno akcie prodat, ale tykalo se to takoveho mnozstvi akcii, ze pro ne proste nebyli kupci. Co se tyce pokracovani, tak tam jsem cetl ruzne verze, nekdo tvrdi, ze krize nastala protoze FED pustil do ekonomiky penize, nekdo ze nastala protoze nepustil do ekonomiky penize. Cert aby se v tom vyznal :-)

Pokud do US pritekalo zlato, tak FED dokonce MUSEL za podminek zlateho standardu tisknout penize odpovidajici tomu zlatu.

Hlavnim problemem zlateho (a jakehokoli komoditniho) standardu je hlavne neexistence dostatku zlata :-) Samozrejme by zlato mohlo nekolikrat zdrazit, ale to by pak zase nebyla kryta mena, kdyz by zlato bylo drahe jen kvuli tomu, ze je menou (podobne dnes jsou jiste papirky drahe proto, ze jsou menou).

Dalsi vec je, ze realna potreba objemu obeziva kolisa a s casem s rustem objemu hospodarstvi roste. Takze by casem nutne dochazelo k deflaci. Stejne tak by nebylo mozno ridit hospodarsky cyklus - utlumovat prilisnou euforii a povzbuzovat prilisnou depresi. Samozrejme tato moznost rizeni je dobry sluha ale zly pan, o tom zadna.

Ahoj Merkure, Argentino, Jano, Lemmingu, Radku i všem ostatním :-)

Ve vlákně o rate - cut došlo na názor na zlatý standard. Hodí se mi více do tohoto vlákna, proto jej přidávám sem. Zlatý standard považuji jen za dílčí pohled, jednu z variant a proto jsem se pokusil to pojmout obecněji.

Alternativy současnému monetárnímu uspořádání

Píši to čistě hypoteticky, pro možnou inspiraci. Vnímám to jako hodně teoretické téma a v současné situaci investorsky nezajímavé, jelikož si myslím, že současné monetární uspořádání s centrální bankou se udrží. Alternativní fungování monetárních institucí je hodně komplexní téma a i když mě zajímá, nejsem specializací monetární teoretik :-). Krom toho, aby se dalo popsat, jak by významnější alternativní systém fungoval na počátku 21. století, je potřeba vzít v úvahu mnoho dalších věcí (vlastnictví, vynucování kontraktů, státní regulace). Peníze v ekonomice založené na nepřímé směně prostupují každou transakcí a ovlivňují tak velkou část života jejich uživatelů, což se skrývá za slogany jako "Peníze hýbou světem", "Za vším hledej peníze" apod.

U monetárního režimu je nejprve třeba rozhodnout, jestli budou měny emitovány státem nebo v tzv. free banking systému. Od čehož se poté odvíjí další souvislosti. Jak už jsem napsal výše, tak státní angažovanost v historii nebyla všude. Panovníci se v delším období sice zmocnily práva emise, ale ve Skotsku fungoval měnový systém jedno století bez centrální banky (18. st.) a chvíli v 19. st. ve Spojených státech (zde byla větší regulace ze strany státu). Situace proti osmáctému století je odlišná a nedokážu přesně posoudit, jaké paralely by se z tehdejšího fungování daly vzít v úvahu. Je nutné ještě podotknout, že monetární režim není neměnný a v čase se vyvíjí. V případě free bankingu je proto obtížné hovořit co by kdyby v 21. stol. jelikož se systém vyvíjel odlišně.

V případě režimu s angažovaností státu na emisi nepovažuji návrat k zlatému standardu za prospěšný. Nemyslím, že by to řešilo problém monetárních cyklů. V případě, že by k němu mělo dojít je nemožné, aby jej zavedla jedna nebo jen pár zemí. Minimálně by do tohoto uspořádání musely být zapojeny U.S. jako světová velmoc a držitel zlatých rezerv. Kdyby jej chtěla zavést např. ČR, podléhala by velikým fluktuacím cenové hladiny, díky relativně malé zásobě monetárního kovu, což by destabilizovalo i reálný sektor. Při celosvětovém zavedení, nemělo-li by docházet k fluktuacím, by systém měl být založen na 100% krytí. (Je dost možné, že kdyby nebylo bankéři porušováno 100% krytí měny, uchoval by se systém do současnosti. Právě díky většímu tisku bankovek, než které bylo kryto, musely US opustit zlatý standard. Zároveň by centrální banka nebyla povýšena na věřitele poslední instance, jelikož by run na banky byl bezdůvodný.). Tento systém zároveň implikuje, že deflace by byla typická (jestli je možné mít dlouhodobě deflaci, jak by fungovalo trh zapůjčních fondů při negativní úrokové míře, co třeba se strnulými cenami práce směrem dolů - to jsou další implikace, do kterých téma zasahuje). Fungování by dále narušovalo narušování klasických předpokladů - fixní kurzy mezi měnami definovanými jako jednotky hmotnosti (což původně vyjadřovaly - např. libra), omezování převozu zlata, různá intervencionistický opatření na podporu kurzu a exportu.

V případě free bankingu existuje více koncepcí, jak by systém mohl fungovat, samozřejmě historicky málo prověřené, aspoň ne ve velkém.
První variantou je systém založený na nějaké komoditní monetární bázi, viz. např. zlato, ale někteří uvažují i např. o koši komodit, vůči kterému by jednotliví emitenti vystavovali peníze. Dá se to představit jako směna certifikátů open end vystavených třeba na drahé kovy. Co by bylo nejprospěšnější se nedá říci. Tento přístup uvažuje, že by si tržně určilo, co jsou nejlepší peníze. Certifikáty = směnný prostředek - by byly 100% kryté vlastnictvím daného koše emitentem (zabránění runům a také vzájemné nedůvěře bank). Lidé by je kdykoliv mohli na požádání splatit a emitent by z toho měl spread. Př. já bych třeba důvěřoval ve stabilní kupní sílu koše drahých kovů a tak bych byl ochoten držet peníze banky AuAg, která se na ně specializuje. Pan Stéblo by důvěřoval ve stabilitu kupní síly koše zemědělské produkce a tak by byl ochoten přijímat tyto certifikáty vydané bankou Wheat. Mezi jednotlivými certifikáty by byly směnné poměry determinované tržně, podle podkladového aktiva. Emitent by stál v pozici tvůrce trhu, tj. byl by ochoten směnit vzájemně certifikáty - jednak z důvodu větší akceptovatelnosti jeho měny a také by díky zisku ze směnných poplatků. Kdybych si chtěl koupit např. auto od pana Stébla v hodnotě 10000 Wheat certifikátů, šel bych do mé banky a směnil můj AuAg certifikát za Wheat certifikát, na kterém jsem se s panem Stéblem dohodnul, nebo což by nejspíš převládlo v klasických kamenných obchodech, by prodávající přijímal různé certifikáty a poté by je posílal na svoji banku k proplacení resp. ke konverzi na jeho požadovanou měnu. Emitenti by si poté navzájem vykrátily své pozice. Kdyby pozice nešly přesně vykrátit, muselo by dojít k fyzickému vypořádání (popř. u velkých důvěryhodných institucí třeba k nějakému IOU, tedy půjčce) směnou podkladů skrze trhy s nimi. Ještě jednou podotýkám, je to hypotetické a nedá se předem říci, které podkladové aktivum by nejlépe sloužilo. Dá se však předpokládát, že by se postupně ustanovilo jen velmi malé množství různých měn.

Existují ještě další návrhy, jak by monetární režim mohl vypadat bez účasti státu. Ty mi však případají méně schůdné. Jeden uvažuje měny emitované soukromými bankami bez podkladového aktiva, přičemž banky by si konkurovali svým jménem a přístupem. Dobré jméno a udržení se v této branži by mělo zajistit vhodnou měnu, tj. např. se stabilní kupní sílou. Co mi moc na této možnosti nesedí je, že by emitenti si měly cenit dobrého jména, resp. prestiže jejich značky více než zisků s tisku nekryté měny. Další přístupy uvažují o potenciální měně čistě jako transakčním prostředku, nekrytém, který by evidovaly banky a vzájemně vypořádávaly pozice klientů. Moc podrobností k tomu neznám, proto bližší úvahy o fungování by byly z mé strany ještě větší spekulací :-).

Pro zajímavost ještě musím dodat, že vznikají alternativní měny i dnes. Fungují v menších oblastech, především v Japonsku a Německu. Moc přesné informace k tomu nemám, jelikož literatury v angličtině natož v češtině je k tomu málo. Kdyby někdo věděl něco bližšího nebo měl nějaký zdroj, rád bych si početl.

Jestli jste dočetli až sem, děkuji za pozornost :-)

Hezký den

Jednak ani komoditni mena inflaci / deflaci neodstrani. To neni vec jen zasahu centralni banky, ale i psychologicka - pokud lide maji strach z budoucnosti, nepousteji penize do obehu a nastava deflace. Az se jejich "consumer confidence" zlepsi, pusti penize do obehu a nastane inflace. To jen pro doplneni.

Run na banku ma smysl v pripade, kdy je podezreni, ze banka prodelala nejakymi obchody. Takze banka muze nemit na splaceni zavazku i v pripade komoditniho systemu.

Pokud navic muze vydavat penize, tak je proste pokuseni vytisknout jich vice prilis silne - kdyz to neprezene, tak na tom slusne vydelava. A lide proste uvazuji kratkodobe. Viz serial na http://www.penize.cz/univerzita/ , tam jsou priklady kdy to tak dopadalo - jedna banka vytiskla moc penez, zkrachovala, coz vyvolalo run na ostatni banky, ktere samozrejme nebyly tak rychle schopny zlato vyplatit, protoze meli aktiva v uverech a krachly taky a uz jela ekonomika dolu. (Coz vypovida i o (ne)realnosti systemu s nekrytymi menami, ktery popisujes ke konci.)

Jinak se porad nevyporadavas s faktem, ze zlata je proste na svete malo. Pokud by melo slouzit na plne kryti meny, tak by se muselo umele revalvovat, ale je otazka, jake by to pak bylo kryti.

Ad kose men: Myslim, ze to by bylo silene neprehledne, ceny by se musely uvadet v nekolika menach, ktere by navic slusne kolisaly jak absolutne i vuci sobe. Tudiz by system vyvolaval velke naklady na neustale precenovani a silne snizoval transparentnost konkurencnich cen => zhorsoval konkurencni prostredi. A takova psenice asi neni dobry zaklad, jelikoz neni trvanliva - nemuzu fyzicky dlouhodobe skladovat psenici.

Ahoj Austriane,

Ono "medium", ktere by vymenilo zlato v systemu "zlateho standardu" by se urcite naslo (kdyby se hodne chtelo). Nesouhlasim s lemmingem, ze "willingness to spend" nejak vyznamneji ovlivnuje cenove hladiny (zvyraznuji "vyrazneji"). Ty jsou predevsim ovlivneny objemem "money supply" - tj. jake objemy penez centralni banky tisknou a pumpuji do ekonomiky. ("Savings" v rozvinutych ekonomikach tvori nepatrnou cast celkoveho objemu financi v ekonomice). Presto pokladam jakykoliv system typu gold standard jako nerealisticky, protoze takovyto system temer vylucuje deficitni politiku - a to je dnes asi tezko predstavitelne pro vetsinu statu. Dalsi prekazkou pro jeho zmaterializovani je nizka flexibilta takoveho systemu. Staci se jen podivat na politicke tlaky v EU (kde EURO staty jsou ekonomicky pomerne vyrovnane - alespon co se tyce norem typu deficitu atd).

:-)

Argentina napsal:

Ono "medium", ktere by vymenilo zlato v systemu "zlateho standardu" by se urcite naslo (kdyby se hodne chtelo).

Ja myslim ze ne, ze takove proste neexistuje...

citace :

Nesouhlasim s lemmingem, ze "willingness to spend" nejak vyznamneji ovlivnuje cenove hladiny (zvyraznuji "vyrazneji"). Ty jsou predevsim ovlivneny objemem "money supply" - tj. jake objemy penez centralni banky tisknou a pumpuji do ekonomiky.

V dnesnim systemu ano. Ale ten je zalozen mimo jine na tom, ze je prakticky konstantne inflace, tudiz nema cenu drzet penize "pod polstarem". Naopak pokud mam komoditni menu, typicky ve spatnem obdobi prichazi credit crunch a vyznamna deflace a ja jednak mam mensi chut utracet a i investovat (t.j. nejen utracet!) a hlavne vidim, jak se mi diky deflaci moje penize zhodnocuji aniz bych je musel riskovat v nejake investici. Coz jeste posiluje moji vuli je za deflace nikam nepoustet (neinvestovat).

Proste kdyz se mi penize pod polstarem za rok znehodnoti o 3% kdezto na akciovem trhu zhodnoti o 7%, tak je asi budu spis chtit investovat, aby neztracely hodnotu. Kdyz ale pod polstarem zhodnoti za rok o 20% a na akciovem trhu o 30%, tak si je necham pod polstarem, jelikoz mi to za to riziko nestoji.

Ahoj Argentino a lemmingu :-)

Jen ještě dodatek, protože jak jsem psal, investorsky ani realizačně to není aktuální téma. Navíc jak se ukazuje, se dá odbočit do spousty stran.

Nemyslím si, že státní monopol na měnu je dlouhodobě nejoptimálnější, i když musím přiznat, že v současném stavu relativně velmi nízkých inflací mi zas až takový problém nedělá. Reálných alternativ moc není, díky státním restrikcím. Když se objevují tak jen v menším, viz. to Německo a Japonsko. Proto těžké říci, co by bylo na neregulovaném trhu převládlo. Tím příšpěvkem jsem chtěl hlavně informovat (některým jen připomenout :-) ), že existují alternativy. To jestli by převládlo nějaké medium, jedno nebo dvě nebo více a jak by došlo k snížení transakčních nákladů (např. z zmíněných vícero denominací cen) je rovněž hypotetické. Nevyzkoušelo se to, nikdo neví (i když, už jsem zažil v jedné zemi, že se běžně dalo platit třemi měnami a v restauraci mi číšník přepočítával na kalkulačce kurzem cenu.)

Co je mi známo, tak k výraznějším krizím z monetárních příčin došlo jedině za účasti státu. Viz. John Law, Anglie. Za krizemi stálo státní zřízení, resp. povolení tisknout nekryté peníze, tj. nedodržovat 100% krytí. Ve stejné době, kdy byla měnová krize v Anglii, se v tehdy na Anglii měnově nezávislém Skotsku soukromým měnám dařilo. Stejně tak run na banku je (v komoditním standardu) primárně záležitostí nedodržení krytí. S tim prenosem na další banky, které byly nesolventní díky dlouhodobým půjčkám - v tomto případě se to dá považovat opět za chybu systému, nedodržení krytí. Prostě špatná struktura mezi dlouhodobými vklady a úvěry a krátkodobými. Dlouhodobý vklad by banka mohla odmítnout vyplatit na požádání.

Rovněž jsem napsal, že nepovažuji návrat k zlatému standardu za realistický. Ne že by zlata bylo málo v tom smyslu, že by se na něj nedala navázat měna. Navázat by se dalo, ale obnášelo by to problémy s deflací (revalvace by samozřejmě byla nepřípustná). Byl by zde ale problém s fyzickým množstvím zlata kryjícího měnu. Zlato bylo kdysi navázáno 35 USD za unci. Kdyby se melo dnes nejak denacionalizovat a kazdy drzitel dolaru by dostal svuj alikvotni podil ze zlatych rezerv (nechce se mi to pokoušet vyčíslit), ale byla by to neoperativní hmotnost.

Už je to tady, konspirace pokračuje.

Na Patrii ( http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1178261/paulson-prichazi-s-navrhem-regulace-financnich-trhu-chce-rozsirit-roli-fedu.html ) dnes píší (cituji) že Paulson přichází s návrhem regulace finančních trhů, chce rozšířit roli Fedu. S tím, že systém pro dohled nad americkým kapitálovým trhem musí být lépe připravený na nevyhnutelné tržní poruchy“. Jde přitom největší změnu pravidel dozoru od Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.

„Naše hlavní společnosti poskytující finanční služby jsou stále větší, komplexnější a obtížněji řiditelné,“ řekl Paulson. Jeho více než 200stránkový návrh regulační reformy, na kterém začal pracovat dva měsíce před vypuknutím kreditní krize v srpnu loňského roku, podle něj není odpověď na současné turbulence.

Fed by měl podle Paulsonova návrhu dohlížet na stabilitu trhu. SEC (The Securities and Exchange Commission), tradičně hlavní regulátor firem na Wall Street se spojí s Komisí pro obchodování s futures (Commodity Futures Trading Commission). Fed by měl sdílet moc nad bankami, investičními společnostmi a pojišťovnami v oblasti monitoringu korporátních dat, stanovování pravidel a zasahování za účelem prevence ekonomické krize. „Fed by měl být schopen hodnotit činnost týkající se kapitálu, likvidity a marží v celém finančním systému a její případný dopad na celkovou finanční stabilitu, aby mohl působit jako regulátor tržní stability“. Fed by měl mít moc jít v systému kamkoli bude potřebovat, aby dohlédl na zachování stability, uvedl Paulson.

Nepročítal jsem znovu předchozí příspěvky, takže se možná budu opakovat, ale připomínám, že FED vznikl po panice 1907, kdy měl pomáhat nelikvidním bankám. Pár let po jeho vzniku přišla Velká deprese a jeho pravomoci byly dále posíleny. Přestože se podle mnohých ekonomů nechoval optimálně nebo dokonce krizi zhoršil. No a nyní opět další regulace.

Od posledních příspěvků jsem zjistil, že hlavním lobbystou pro vznik Fedu byl klan Morganů. Přesně ten co nyní s požehnáním sanuje konkurenta Bear Stern.

No, ono je to pohla mna pochopitelne, pretoze ak chcu na jednej strane, aby niekto odkupil tie toxicke papiere, tak na strane druhej musia tvrdit, ze v buducnosti sa to uz nestane, lebo FED to ustrazi (a doteraz to predsa nemohol:-))) Neviem ako vy, ale ja si pamatam este nie tak davno ako sa vazne zacalo hovorit, ze oddelenie investicnych a beznych komercnych bank (resp. aspon ako odborov) by uz nemalo byt oddelene "cisnkou stenou" lebo uz nic take ako 30 roky nehrozi a tu to mame. Na strane druhej vraj demokrati vo velkom tvrdia, ze jedinou pomocou bude, ked FED odkupi ten maras. Neviem ciste citali posledneho Mauldina, ale tie cisla o buducnosti hyposektora a s tym suvisiaci objem vsetkych derivatov na to naviazanych je strasny. Aj keby sa odpustali hypoteky len tym, ktori tam byvaju (a teda nie ti, ktori nedavali ziadnu dokumentaciu k uverom alebo ktori kupovali na spekulaciu), stale ide o strasne vysoke objemy. Co by sa stalo pokial by nakonie Europa cuvla a velke centralne banky by odkupili tieto papiere s tym, ze .....neviem co:-) Na jednej strane co by zabranilo bankam sa zachovat v buducnosti rovnako, na strane druhej mozu padnut povedzme tri najvacsie meny??

alespon se to procisti. meli by nechat padnout banky. tohel je chyba bank a lidi co si nezodpovedne pujcovala. takze nevidim jediny duvod, je zachranovat.

Dobrý den,

Jedná se o můj první příspěvek na tomto forů, tak snad bude užitečný a prospěšný..

Ohledně zlatého standardu. Je potřeba si uvědomit jednu velmi důležitou věc. Zatímco zlatý standard pevně stanovoval, kolik mohlo být peněz vytisknuto (bylo to regulováno zlatem) nyní se peněz může vytisknout tolik, kolik je libovůli bankéřů a intelektuálních špiček.

I když zlatý standard již několikrát v historii narazil (například ve Španělsku v dobách války s Anglií) tak zaručuje, že peníze nejsou určitý psychologický nástroj, ale mají i své hmotné opodstatnění. Bohužel ten ztratily a nyní jsou to v podstatě bezcenné papíry, které nás nutí vlády užívat jako platidlo. Né nadarmo se říká, že zlatý standard byl zrušen pro stále větší zadluženost země a hlavně, jelikož v minulosti měl mnohem větší sílu než dnes, tak celý svět odnesl nový výtisky peněz za účelem sponzorování vietnamské války. Tehdy na Vietnam šlo kolem 11 amerického HDP, což není vůbec málo

Pokud se jedná o mě, zavedl bych úplně opačný systém. Něco jako takový moderní feudalismus :-) Každá bankovka by reprezentovala určitou část pozemků. Všechny výnosy z těchto pozemků by se zprůměrovaly a pak vydělávali každému, kdo má peníze :-) Peníze by se staly nástroj, jenž vydělává a jenž přináší lidem blahobyt... Avšak pozemků je málo a lidí je hodně.. Škoda..

Lazarus: Jenze penize se "vyrabi" nejen riskem ale i uverovanim a to zadnym zlatym standardem nepodchytis (a to nemluvil o jeho dalsich nevyhodach).

nehovoriac o tom, ze zlaty standard nepostihuje rast ekonomiky a v celosvetovom pohlade by boli tie dopady asi nic moc