KAM KRÁČÍ TRHY?

KAM KRÁČÍ TRHY? - Viktor Kotlán, hlavní ekonom ČS, 6.2.2008

Je recese v Americe nevyhnutelná?
Pojem recese má spíše psychologickou váhu. Podle mého je nevyhnutelné prudké zpomalení americké ekonomiky v nejbližších 2-3 kvartálech. Je možné, že růst bude mírně nad nulou nebo mírně pod ní (ca do 1%). To, zda tu situaci zpětně odpovědné instituce označí za recesi nebo ne, není teď klíčové.

Jak se vlastně aktuální problémy na finančním trhu mohou přenést do zpomalení ekonomiky?
Nejprve je třeba zmínit trh s nemovitostmi, který stál u zrodu aktuálních turbulencí a má i přímý dopad do zpomalení růstu. Dále se krátkodobě jedná hlavně o psychologii, která způsobuje odkládání spotřeby nebo investic díky panující nejistotě. To bylo patrné na posledním čísle o HDP, kde prudce klesly zásoby. Dalším aktuálním kanálem je nárůst nákladů na financování díky vyšší rizikové přirážce.

Takže snižování sazeb Fedem nestačí růst přirážky kompenzovat?
To se teprve uvidí, delší sazby klesají, i když pomaleji než krátké. Otázka je, zda jejich pokles bude natolik výrazný, aby přetlačit rostoucí rizikovou přirážku.

Když odhlédneme od vlivu sazeb - nemůže se stát, že banky budou mít díky ztrátám nebo nárůstu rizikových aktiv málo kapitálu na poskytování půjček? Může. Toto je v podstatě mechanismus, jak funguje zadření úvěrů, tzv. credit crunch. Zatím údaje z bankovního sektoru Ameriky i Evropy ukazují na zpřísňování standardů pro poskytování úvěrů, nikoliv na credit crunch. Řada velký bank také poměrně rychle získala kapitál injekcemi z blízkého i dálného východu.

POMŮŽE TRH PRÁCE?

Může spotřeba domácností, která ze tří čtvrtin žene americkou ekonomiku odvrátit to nejhorší?
Spotřeba je klíč. Proto nyní také trhy na údaje o chování domácností reagují extrémně citlivě. Běžně jsou útraty financovány třemi způsoby: (a) na dluh, (b) z aktiv a (c) ze mzdy. Růst sazeb a pokles cen nemovitostí a akcií byla rána pro první dvě možnosti. Všichni se teď ptají, zda situaci zvrátí trh práce.

A jak to vypadá?
Bohužel ten optimismus o rekordně nízké nezaměstnanosti a naopak vysokém růstu příjmů začíná ochabovat. Poslední čísla nebyla ideální. Na druhou stranu bývají čísla z trhu práce často a hodně revidována, takže bych zatím neházel flintu do žita.

CO NA TO ZBYTEK SVĚTA?

Vyhlídky na americkou ekonomiku povzbudivé, ale zatím ani tragické. Co zbytek světa?
Někteří ekonomové zastávají názor, že existuje více epicenter růstu, že jsou na sobě teď země méně růstově závislé. Jedná se o tzv. de-coupling. Podle mně můžete ale buď věřit globalizaci nebo „de couplingu“. A já věřím spíše globalizaci.

Takže zpomalí růst celosvětově?
IMF prognózuje růst kolem 4%, což je skoro o procentní bod méně než loni. Ale pořád je to číslo nad dlouhodobým průměrem, takže není potřeba panikařit. Zpomalení bude prudší v Evropě (dvě procenta a méně) než například v Asii. Na druhou stranu jsou aktiva (akcie, nemovitosti) v Asii
nastavena na velmi vysoká tempa růstu a je otázka, nakolik je to udržitelná představa při hrozbě prudkého zpomalení v Americe.
Co je nyní potřeba sledovat, když si chce člověk udělat názor,
jak se bude dále vyvíjet „subprime“ krize? Bohužel se ukazuje, že problémovými mohou být i jiné „zabalené úvěry“ než jen privátní hypotéky. Z obav před růstem firemních bankrotů vzrostla tržní cena pojištění proti defaultu firemních dluhopisů (tzv. CDS). V sektoru municipálního dluhu je zase problémem hrozba snížení ratingu tzv. monoline pojišťoven, které emise kryjí.

KRÁTKODOBÉ INVESTICE

Jak nejlépe v této atmosféře rozložit své investice?
Podle mého je nyní - díky panujícím nejistotám - více než jindy potřeba přemýšlet nad horizontem investice. V případě ročního horizontu bych preferoval spíše likvidní instrumenty typu fondy peněžního trhu. Některé z nich mají navíc v portfoliích i část kvalitních firemních dluhopisů, které díky nárůstu rizikové přirážky (neboli kreditního spreadu) nabízejí zajímavé výnosy.

Co státní dluhopisy?
V krátkém horizontu nevidím příliš prostor pro další pokles výnosů a tím růst cen dluhopisů. To se týká zejména vyspělých trhů. Ve střední Evropě sice nadále vypadají atraktivně dluhopisy v Polsku nebo v Maďarsku, ale tam může investor ztrácet na kurzových pohybech.

AKCIE

Co vypadá zajímavě v případě delšího investičního horizontu?
Při vizi, že investuji na horizont tři a více let, je situace pochopitelně odlišná. Potom, co jsme v posledních týdnech na akciích viděli bych už nedoporučoval prodávat. Naopak se domnívám, že řada titulů je zralá na nákup. To říkám i přesto, že se domnívám, že zisková očekávání jsou pro letošní rok až příliš „vyšponavaná“ a budou muset klesnout (a tím pravděpodobně i valuace).

Jaké regiony nebo investiční styly mají šanci na úspěch?
Co se týče regionů, domnívám se, že zajímavá může být Evropa, kde růst sice asi zpomalí, ale ne tolik jako v Americe. Přesto i americké akcie vypadají nyní zajímavě. Ve Střední Evropě se zdá zajímavý Turecký trh. Naopak akcie v Japonsku nebo Latinské Americe přílišný potenciál nemají. Stylově je asi lepší volit bezpečnější velké společnosti, ideálně s expozicí v zahraničí a s výplatou dividend.

MĚNY

Regionální expozice bude hodně ovlivněna vývojem měn. Jaká jsou očekávání v tomto směru?
Mou hlavní „sázkou“ je letos posilování dolaru vůči euru. Tlak na dolar z titulu prohlubujícího se úrokového znevýhodnění podle mého časem opadne. Jednak je možné, že i Evropa půjde se sazbami dolů a především se domnívám, že Fed nebude chtít nechat sazby příliš nízko příliš dlouho, aby nerozdmýchával další bubliny. To říkám i přesto, že věřím ještě v dalších 50-100 bodů dolů v nejbližších měsících. Dolaru by měl v druhém pololetí dolaru dále pomoct jeho status „bezpečného přístavu“ a to zejména v situaci, kdy by se americké zpomalení přelévalo ve větší míře do Asie.

Co diskutovaný vliv Čínské měnové politiky na kurz EUR/USD?
Ta idea je o tom, že americký obchodní deficit je z poloviny způsoben Asijskými zeměmi a pouze minoritní roli hraje Evropa. Dolar nicméně oslabuje vůči euru, protože Asijské ekonomiky drží své měny uměle podhodnoceny, aby nás mohly zasypávat svými vývozy. Některé velké země v čele s Čínou se ale přehřívají, což vyvolává nutnost přemýšlet zpřísněním měnové politiky. Sazby díky malému objemu úvěrů moc nefungují, takže zbývá uvažovat nad zhodnocením kurzů jejich měn. Pokud by například čínský juan zhodnocoval rychleji než doposud, ulevilo by to tlaku na znehodnocení dolaru vůči euru.

Je větší zhodnocení asijských měn letos reálné?
Myslím si, že moc ne. Asie bude mít strach z případného ochabnutí poptávky po svých vývozech díky zpomalení růstu v Americe a Evropě. A to není situace, ve které by se chtěli zbavovat své exportní výhody – podhodnoceného kurzu. Myslím si nicméně, že až se začne na hlavních trzích blýskat na lepší časy, může být posilování dolaru, které čekám, urychleno i postupnou revalvací asijských měn.

Co měny v našem regionu?
Záhadou pro mne zůstává, jak je možné, že přes prudké pohyby na akciovém a dluhopisovém trhu zůstávají zdejší měny většímu „výplachu“ ušetřeny. Podle mého to ale dlouho nevydrží a regionální měny oslabí. Největší prostor vidím u forintu nebo rumunského lei. Naopak česká koruna se bude i při regionální korekci tradičně „držet“. Přesto vidím korunu v pololetí spíš kolem 27 k euru. Potom by ale měla opět posílit.V dlouhodobém horizontu nás čeká nadále posilování kolem tří procent ročně.

Vcelku to odpovídá mému názoru, že ta pravá korekce ještě nepřišla.
Zapoměl ještě zmínit krizi v odbytu automobilů na vyspělých trzích.
Zajímavé je zařazení Turecka do střední evropy.

Tady další pohled na trhy od Pavla Kohouta.

Recese v USA. A co má být?


Nelze vytipovat „dno“ akciového trhu. Možná se ode dna již odrazil, ale pravděpodobnější je, že iracionální „společenská poptávka“ po hororovém příběhu z oblasti úvěrů způsobí, že trhy budou velmi senzitivně reagovat na jakoukoli špatnou, byť významem nepatrnou zprávu.
S každou další špatnou zprávou o stavu americké ekonomiky se množí varovně zdvižené prsty proroků předpovídajících propad a katastrofu. Je situace opravdu tak kritická? Jsou USA jako Titanic, který právě narazil na ledovec? Anebo jde jen o krátkodobou, byť nepříjemnou turbulenci?

Občas se vracím ke svým starším článkům. Pokud se ohlédnu zpět do roku 2007, nemám pocit, že bych musel něco zásadně měnit. Vezměme si úryvek z článku Americké hypotéční strašidlo publikovaného dne 28. března 2007:

Ve strohé řeči makroekonomických čísel: během února [2007] poklesly prodeje nových rodinných domů o 3,9 %. V meziročním vyjádření jde o 18,3% pokles – což je hodnota, která je velmi varovná. Jde o pokles na nejnižší úroveň od léta roku 2000, kdy zhruba začala poslední americká recese.

Mediánová cena prodávaného domu meziročně rovněž poklesla, o 0,3 %. Ačkoli se zdánlivě jedná jen o nepatrný pokles, tato informace má závažný význam. Pokles na federální úrovni – byť nepatrný – je na americkém trhu nemovitostí mimořádným a nevídaným jevem.

Pro Českou republiku mají informace o těžkostech s americkými hypotékami dvojí význam. Za prvé, něco podobného se také u nás může jednou stát skutečností. Za druhé, vývoj největší světové ekonomiky má vliv i na hospodářský růst a zaměstnanost v České republice. V letech 2005–06 se českému hospodářství vedlo dobře v první řadě díky celosvětovému oživení. To se však může v krajním případě proměnit v další celosvětovou recesi, v lepším případě jen ve zpomalení globálního růstu.

Ne, celosvětová recese nehrozí, ale zpomalení globálního růstu ano, stejně jako mírné zpomalení české ekonomiky. Ano, varování před americkou recesí bylo k dispozici relativně včas v podobě údajů o prodeji nových rodinných domů. Tato statistika mimochodem v prosinci 2007 poklesla o 40 procent meziročně, což svědčí o skutečně hluboké recesi amerického stavebnictví.

Tedy: již v březnu bylo k dispozici silné varování, ale z hlediska akciových trhů bylo velmi předčasné. Akciové trhy totiž začaly reagovat teprve ve chvíli, kdy krize již řadu měsíců probíhala.

Myslím, že v novém vydání Investiční strategie přepíšu kapitolu o tržní efektivitě. Akciové trhy nejsou předvídatelné proto, že by perfektně odrážely všechny dostupné informace – naopak, jsou nepředvídatelné přesně z opačného důvodu. Dostupné informace totiž jsou trhy z větší části ignorovány, a k reakci dojde se zpožděním. A tato reakce bývá zpravidla nepřiměřená. Kdo říká, že trh je iracionální, má z velké části pravdu.

Ještě v první polovině léta 2007 byl trh v tak dobré pohodě, že špatné zprávy ze světa hypoték ignoroval. V článku s příznačným titulkem Konec idylických časů jsem 6. července napsal:

Trh je nyní psychologicky naladěn na pohodovou notu, zatímco ekonomické fundamenty již lepší být skoro nemohou. Zato se snadno mohou zhoršit. Na ulicích neteče krev, ale vlají vlajky. Jednou však slavnost skončí.

A akciový trh byl stále „v pohodě“, protože přání investorů bylo silnější než skutečnost. Mezitím se makroekonomické zprávy v průběhu července, srpna a září podstatně horšily. Ale ještě na podzim 2007 patřil k hlavnímu proudu názor, že recese nehrozí. Přitom v září 2007 byl publikován klíčový článek, ze kterého vyplýval opak. Nahlédněme do článku Špatné zprávy, dobrý konec (Finmag.cz, 1. října 2007):

O možnosti recese v americké ekonomice se nesměle diskutuje již od léta. Diskuse ovšem probíhají převážně na základě „nebude-li pršet, nezmoknem“. Od těchto krotkých úvah se zásadně odlišuje nedávno publikovaný článek profesora Leamera z University of California Los Angeles (Leamer, Edward: Housing IS the Business Cycle. NBER Working Paper No. 13428, September 2007). Více než sedmdesátistránkový Leamerův článek nemá charakter aktuálního komentáře. Jde o seriózní a velmi důkladnou akademickou práci.

Centrální Leamerův argument lze koncentrovat do tvrzení „ze všech složek HDP poskytují investice do bydlení zdaleka nejlepší varovný signál blížící se recese. Od druhé světové války předcházely osmi recesím podstatné problémy v bydlení a v sektoru zboží dlouhodobé spotřeby.

Aplikace Leamerových zjištění na současnost je přímočará: recese v roce 2008 bude. Dobrá zpráva: nebude se konat žádná bankovní krize, protože objem špatných úvěrů není příliš velký (nižší než v roce 2002) a plně krytý provizemi (anglicky „provisions“, tj. rezervami).

Jaké praktické závěry z předpovědi recese tehdy, začátkem října 2007, vyplývaly?

Špatná zpráva: akcie, zejména americký akciový trh, utrpí poklesem ziskovosti firem.
Dobrá zpráva: analytik Ajay Kapur citovaný časopisem The Economist uvádí, že americký akciový trh normálně poskytuje průměrné výnosy ve výši 7,2 % v průběhu šesti měsíců od počátku cyklu snižování úrokových sazeb, a to i v dobách recese. Pokud se podaří snižováním sazeb recesi odvrátit, následuje typický výnos 20,1 % v průběhu šesti měsíců.
Špatná zpráva: akcie budou v následujících měsících nutně vykazovat vyšší volatilitu.
Dobrá zpráva: půjde o vítanou nákupní příležitost pro investory s pevnými nervy a pro pravidelné investiční programy. Žádná velká krize se nekoná, bankovní krize nebude, některé dílčí problémy světového trhu jsou jen normálním ozdravným jevem, kterého není třeba se přehnaně bát.

Ano, akciový trh utrpěl a vykazoval vyšší volatilitu, zejména volatilitu směrem dolů. Ne, podle posledních zpráv se recesi patrně nepodaří odvrátit – zdá se, že profesor Leamer měl pravdu. Ne, bankovní krize nebude. A ano, s největší pravděpodobností půjde o dobrou nákupní příležitost pro investory s pevnými nervy.

Proč máme důvody si myslet, že loď zvaná Amerika nemá díru pod čarou ponoru?
Když od informací odfiltrujeme hysterii, zjistíme, že celý objem špatných hypoték lze odhadnout v řádech nižších stovek miliard dolarů. Tyto špatné úvěry jsou navíc z větší části vyvedeny mimo americký bankovní systém, což sice působí celosvětovou paniku, ale z věcného hlediska jde o maličkost. Bankovnímu systému nehrozí systémová krize ani zdálky.

Americké domácnosti sice splácejí na hypotékách 11,67 procent svých disponibilních příjmů (podle údajů z 3. čtvrtletí 2007), ale v historickém srovnání to není žádné drama. Zástupy zubožených zbankrotovaných bezdomovců americká města nezaplaví. (Většina bezdomovců se mimochodem na ulici ocitla kvůli závislostem, psychickým poruchám, neléčeným depresím, a podobně – jde spíše o sociální, nikoli ekonomický problém.)

Navíc je zde dobrá zpráva, o které se nikde nepíše. Zpřísnění bankrotového zákona před časem výrazně omezilo výskyt osobních bankrotů způsobených neuváženým zadlužováním ve formě spotřebitelských úvěrů a kreditních karet. Před pár lety byly obavy, že Amerika „dojede“ na kvanta dluhů z kreditních karet. To se nestalo.

Podobně se nestane, aby americká ekonomika upadla do dlouhé deprese v důsledku přehnaného hypotéčního boomu v letech 2005–2007.

Nelze vytipovat „dno“ akciového trhu. Možná se ode dna již odrazil, ale pravděpodobnější je, že iracionální „společenská poptávka“ po hororovém příběhu z oblasti úvěrů způsobí, že trhy budou velmi senzitivně reagovat na jakoukoli špatnou, byť významem nepatrnou zprávu.

Dobré zprávy budou ignorovány, jako například toto sdělení agentury Reuters ze 6. února 2008:

Počet žádostí o hypotéky v USA vzrostl poslední týden na nejvyšší úroveň za poslední téměř čtyři roky. Příčinou byla vysoká poptávka po úvěrech na nákup domů, uvedla Asociace hypotéčních bankéřů (Mortgage Bankers Association). (…) Sazba hypotéky s třicetiletou fixací dosáhla po odečtení poplatků v průměru 5,61 procenta, což je o 0,1 procentního bodu výše než minulý týden.

A ještě něco. Zkuste si v duchu tipnout, jaká je míra ztrátových úvěrů (charge-off rate) u hypoték v USA. Hádejte hodně nízko: podle údajů z 3. čtvrtletí 2007 šlo o pouhých 0,25 procenta.

Nelze předpovídat iracionální rozmary trhu, jak před staletími zklamaně konstatoval již sám Isaac Newton. Když trh chce, všímá si jen dobrých zpráv. Jindy zase věnuje pozornost jen těm špatným.

Mezi říjnem 2007 a únorem 2008 došlo k „přepólování“ nálady z dobré na špatnou. Jednou samozřejmě dojde k opačnému přepólování – až trh opět zjistí, že zisky opět rostou a Amerika pořád ne a ne zkrachovat.
http://www.finmag.cz/clanek/2442/

http://www.investorsinsight.com/otb_va_print.aspx?EditionID=645

článek z dlouhého časového pohledu na USA trh s pár zajímavými grafy. Mne třeba zaujalo, jak se dlouhodobě zkracuje délka držby akcií, tj. roste spekulativní podíl obchodování.

Ahoj!!

Honzajs je jeden z největších skeptiků,co znám.Kdo ho sleduje déle,může to potvrdit.oo))
Daleko bližší mi je názor Kohouta,s ním souhlasím.Že by dokonce přehodnotil připustil efektivitu trhů,plynoucí z jeho iracionality?/sorry Lemingu/.

Ahoj

Já raději čtu všechny názory alespoň si pak člověk udělá svůj vlastní.

Zde jsou stránky Honzajse http://goodie.porcus.cz/projectx/web/


Jinak je to taky Buffetolog jako ty

Ahoj!!

Jasně.Já taky.Díky za tip na jeho stránky,zaznamenával jsem ho spíše v debatách.Určitě je projdu...

Zde video s Roubinim o ekonomické recesi:

http://www.ft.com/cms/af1f4356-e399-11dc-8799-0000779fd2ac.html?_i_referralObject=711826646&fromSearch=n

koukněte na tohle:

http://www.safehaven.com/showarticle.cfm?id=10105

Notice how the all-important On Balance Volume (OBV indicator is at best likely to only test a recent break below MA support represented by the blue line

Vyse vynatek z textu: Hmmm, jak to tak vypada, tak to OBV je zrejme zhusta sledovany indikator.

:-)

lynxsharpeye napsal:

Notice how the all-important On Balance Volume (OBV indicator is at best likely to only test a recent break
below MA support represented by the blue line

Vyse vynatek z textu: Hmmm, jak to tak vypada, tak to OBV je zrejme zhusta sledovany indikator.

:-)

Ahojte
Jen něco málo k OBV.
Patří mezi indikátory , které se používají k měření tržní síly. Čím vyšší, tím větší počet účastníků. Mezi tyto indikátory patří i Moving Average, který jej částečně nahrazuje. Také jej nahrazují různé Volume indikátory. Proto není poměrně běžně používaný.
Trhy jsou nějaké nerozhodné?

Když shrnu článek níže, tak pokud se od HDP USA odečtou vytvořené zásoby 0,81% HDP, je HDP negativní.


GDP is . . . 0.6%

If we ignore the real (inflation adjusted) factor, as we delve deeper into the data, we see that Q1 spending (personal consumption expenditures) rose just 1.0% versus 2.3% in Q4. This matches Q2 2001's gains.

How did the rest of the numbers look?

GDP increased 3.2% to an annualized $14.19 trillion (in current dollars);
Gross private domestic investment was down -0.7%;
Business fixed investment: -2.5%.
Residential investment data actually accelerated downwards; the number -26.7% was the biggest drop since 1981. (who keeps calling those Real Estate bottoms?)
Purchases of durable goods fell 6.1%
Q1 non-durables spending dropped 1.3%.
Business spending fell by 2.5%.
Investment in structures went down 6.2%.
Equipment and software outlays decreased 0.7%.

The Final sales of domestic product (GDP less change in private inventories) fell 0.2%; final domestic sales (gross domestic product, excluding additions to stocks and international trade) dropped 0.4%. THIS WAS THE FIRST DECLINE SINCE THE 1991 RECESSION.

A few positives: First-quarter spending rose 1.0%, Services gained 3.4% and exports rose by 5.5%. While local governments are struggling, Uncle Sam remains profligate: Federal Government consumptions were +4.6% versus State and Local Govt: +0.5%.

Also helping to keep nominal GDP in the green: Inventory builds. They rose slightly for the quarter by $1.8B, versus going down $18.3 billion in Q4. That contributed 0.81% to Q1 GDP, and without it, the Q would have been negative.

Ahoj Joseffe.

Indikator OBV byl jeden z prvnich a dnes patri k nejpopularnejsim,zamerenych na objemovy tok.Koncept indikatoru je v tom,ze objem predchazi cenu.

OBV je indikator spojujici objem akcie v zavislosti na zaverecnem kurzu.Je pocitany tak,ze pridavame,nebo odecitame denni objem k bezicimu souhrnu podle zaverecneho kurzu.
Napriklad,je-li dnesni zaverecny kurz akcie kladny,pak dnesni objem pricteme ke vcerejsimu OBV a mame dnesni OBV.Je-li dnesni zaverecny kurz zaporny,pak dnesni objem odecteme od vcerejsiho OBV.Je-li dnesni zaverecny kurz stejny jako vcerejsi,pak dnesni OBV se rovna vcerejsimu OBV.
Souhrny celek stoupani a klesani objemu tvori OBV linku,ktera je pak srovnavana s cenovym diagramem a je zakladem pro hledani odlisnosti nebo potvrzeni trendu.

Nesouhlasim ale s Tebou,ze MA castecne muze OBV nahrazovat.
MA je zalozen pouze na zprumerovavani nejakych hodnot,at uz podle klasickeho vzorecku,kdy kazda hodnota ma stejnou vahu,nebo exponencialne,kdy klademe duraz na zaverecne hodnory.OBV je zalozen na kombinaci objemu obchodu v zavislosti na zaverecne cene akcie.Pak vysledky techto dvou indikatoru mohou byt diametralne odlisne.
Priklad:
Muzeme si vytvorit priklad jednoho tydne,kdy zaznamename jeden pokles a ctyri narusty kurzu.Vsechny zmeny budou pouze minimalni.Objem obchodu v rostoucich dnech bude nizsi a v klesajicim dnu bude naopak vysoky.
MA vytvori zakonite mirne rostouci linku.
OBV bude ale padat.
Rozdil vyvoje obou indikatoru je zavysly na tom,jakeho rozdilneho matematickeho vzorecku jsme pouzili,jake hodnoty jsme dodali a na co klademe duraz.Zde mezi MA a OBV je tech rozdilu mnoho,proto podle meho mineni nejdou vzajemne nahrazovat.
Samozrejme je velmi rozsirena technika kombinace OBV a MA 38.Zde se ale pouze jedna o uhlazeni OBV linky delsim klouzavym prumerem a to je jine tema.Byly napriklad i pokusy pouzivat EMA i v RSI.Uhladit klouzavym prumerem jde temer vse,ale vzdy to je pouze odvozeno od dominantni jine techniky.Kdyz se v souvislosti s TA mluvi o klouzavych prumerech bez privlastku,vzdy se jedna pouze o zprumerovani ceny a indikator OBV je zalozen na uplne jinych matematickych principech.

Preji hezky den.

MERKUR1 napsal:

Ahoj Joseffe.

Indikator OBV byl jeden z prvnich a dnes patri k nejpopularnejsim,zamerenych na objemovy tok.Koncept indikatoru je v tom,ze objem predchazi cenu.

Nesouhlasim ale s Tebou,ze MA castecne muze OBV nahrazovat.
MA je zalozen pouze na zprumerovavani nejakych hodnot,at uz podle klasickeho vzorecku,kdy kazda hodnota ma stejnou vahu,nebo exponencialne,kdy klademe duraz na zaverecne hodnory.OBV je zalozen na kombinaci objemu obchodu v zavislosti na zaverecne cene akcie.Pak vysledky techto dvou indikatoru mohou byt diametralne odlisne.
Priklad:
Muzeme si vytvorit priklad jednoho tydne,kdy zaznamename jeden pokles a ctyri narusty kurzu.Vsechny zmeny budou pouze minimalni.Objem obchodu v rostoucich dnech bude nizsi a v klesajicim dnu bude naopak vysoky.
MA vytvori zakonite mirne rostouci linku.
OBV bude ale padat.
Rozdil vyvoje obou indikatoru je zavysly na tom,jakeho rozdilneho matematickeho vzorecku jsme pouzili,jake hodnoty jsme dodali a na co klademe duraz.Zde mezi MA a OBV je tech rozdilu mnoho,proto podle meho mineni nejdou vzajemne nahrazovat.
Samozrejme je velmi rozsirena technika kombinace OBV a MA 38.Zde se ale pouze jedna o uhlazeni OBV linky delsim klouzavym prumerem a to je jine tema.Byly napriklad i pokusy pouzivat EMA i v RSI.Uhladit klouzavym prumerem jde temer vse,ale vzdy to je pouze odvozeno od dominantni jine techniky.Kdyz se v souvislosti s TA mluvi o klouzavych prumerech bez privlastku,vzdy se jedna pouze o zprumerovani ceny a indikator OBV je zalozen na uplne jinych matematickych principech.

Joseff napsal:

Ahojte
Jen něco málo k OBV.
Patří mezi indikátory , které se používají k měření tržní síly. Čím vyšší, tím větší počet účastníků. Mezi tyto indikátory patří i Moving Average, který jej částečně nahrazuje. Také jej nahrazují různé Volume indikátory. Proto není poměrně běžně používaný.
Trhy jsou nějaké nerozhodné?

Ahoj MERKUR1
Nechci vypadat jako nějaký ješita. Já jsem napsal, že patří mezi indikátory, které se používají k měření tržní síly, což je zajisté pravda. Pak, že mezi tyto indikátory patří také i Moving Average, který jej částečně nahrazuje. Pokud indikátor patří do stejné skupiny, tak se částečně nahrazují. Samozřejmě, že každý má jinou vypovídací schopnost, jinak by asi oba dva neexistovali. Že by patřil mezi běžně používané nevím, zatím jsem se s ním setkal poměrně zřídka.
Čerpal jsem z materiálů J.Lukáče a L. Turka, u kterých mi není známo, že by jej používali a ani nepokládají za nutné s tímto indikátorem blíže seznamovat. Pokud by jsi mi tedy vysvětlil způsob použití, byl bych velice rád. Přiznám se, že způsob výpočtů u indikátorů mne až tak nezajímá, důležité je pro mne použití v praxi.
Toš asi tolik a díky za reakci, konfrontace jsou dle mne jedině k dobru a slouží k dalšímu vzdělávání.
Krásný den přeje: Joseff

Ahoj Joseffe.

Ja jsem take za tuto diskusi rad,ze mezi nami muze probehnout.

Ja narozdil od Tebe rad zkoumam zpusob vypoctu,ze ktereho se da dobre pochopit logika stavby kazdeho indikatoru.Kazdy je vytvoren podle matematickeho vzorecku,ktery ma svoje klady a zapory.V nekterych situacich se podle predpokladanych cen necha predpokladat vyvoj indikatoru s velkym predstihem.Hlavne me to bavi u MACD nebo RSI,kdy se docela dobre nechaji predpovidat divergence.

Ja souhlasim,ze jak MA,tak OBV patri mezi indikatory,ktere meri trzni silu,ale kazdy ji meri uplne jinymi nastroji a jinou technikou,proto nemohu jeden nahrazovat druhym.Nahrazovat napriklad mohu W%R za Slow Stochastick,protoze jsou budovany na stejnych principech.MA a OBV mohu k sobe doplnovat ale ne nahrazovat.Uvedu napriklad dva priklady v jakych situacich jsou velmi rozdilne.
Kazdou akcii bychom meli sledovat ve dvou casovych ramcich.Podle MA mohu urcovat hlavni,v mem pripade tydenni,trend.MA pak mohu pouzivat v nejruznejsich modifikacich i na dennim grafu.OBV mohu pouzivat pouze v kratsim casovem ramci.Nedovedu si predstavit jak by fungoval na tydennim grafu ze ktereho bereme pouze patecni zaviraci cenu.Zde bychom se dostali pouze do roviny nahody.Priklad: V klesajicim trendu pri patecni zaviraci cene +0,1% a vysokeho objemu obchodu,bude v MA klesajici trend urcite zohlednen,ale v OBV,jiz nikoliv,prave naopak.Teto situaci by melo castecne zabranit pouzivani EMA 38,ale to uz jsme nekde jinde.
Druhy priklad.
Kazdy plnohodnotny indikator by mel plnit dvoji funkci.Sledovat a potvrzovat trend,nebo vytvaret divergence,coz OBV bezezbytku plni.MA je pouze hodne pomaly trendsledujici indikator,ktery s velkym odstupem pouze nasleduje cenu.Tod vse.Podle meho mineni je MA hodne dobry k budovani jinych indikatoru,nebo k vyhlazovani jejich linek.Dobrym prikladem je indikator MACD,kdy pouzitim trech EMA zvysime rychlost reakce a dale v MACD-H dosahneme v nekterych situacich rychlosti a chovani oscilatoru.
Tech rozdilu by se naslo vice,ale tyto dva nam jasne ukazuji,ze v techto dulezitych situacich se chovaji uplne jinak,nebo dokonce neplni to co plni ten druhy.Jak jsem rekl OBV je plnohodnotny indikator a MA je podle meho mineni v hodne situacich jenom stavebni kamen k budovani jinych indikatoru.Tyto indikatory zajiste patri do stejne skupiny,ale kazdy do jine velmi rozdilne podskupiny.

Jak jsem napsal vyse jeho pouziti je ve dvou rovinach.
Jestlize jeho linka nasleduje cenu,potvrzuje tim trend,protoze rostouci trend pritahuje obchodniky a roste nam cena i objem obchodu.
Druhou moznosti jsou divergence.Jestlize napriklad ceny rostou,zatimco objem klesa,signalizuje to,ze uptrend neni zdravy a je zde moznost,ze trend skonci.Na linku OBV muzeme pouzivat trendove linky.
Dalsi moznosti je,ze indikator OBV muzeme spojit s MA 38.Krizi-li OBV klouzavy prumer smerem nahoru,je to nakupni signal a naopak.
Podle meho mineni to neni spatny indikator,ktery by nemel byt opomijen.V nekterych situaci muze napriklad potvrdit divergenci na RSI a tim nam dat velmi silny a padny dvojity signal.Spise se vyplati vyhledavat odlisnosti rozlozene do delsiho casoveho obdobi.

Preji hezky den.

Ahoj MERKUR1
Díky a abych to lépe pochopil, co na tom přečteš a proč?
Doufám, že se VM nebude zlobit, když mu řekneš co jej čeká
Dokázat předvídat chování oscilátorů jistě není k zahození, budu o tom muset popřemýšlet. Když, co dělat první, je toho někdy dost

Ahoj jen tak pro pobavení jsem si něco načmáral.

Nevím jak vám ale myslím že pokud je to konec korekce tak mi tam něco chybí.

Všimněte si těch průměrů bývají překříženy jen když nastane recese a to se právě stalo.

Ahoj:
Zdálo se mi, že těch čar je tam nějak málo a tak jsem tam s dovolením nějaké přimaloval .
Nevím, kde bereš tak velké obrázky, já mám na ně malou obrazovku.
Dle mne nám stochastic ukazuje, že měníme trend, na MACD nám na přelomu roku vznikl prodejní signál.
Já to vidím tak, že dokud nedojde k proražení šikmé trendové čáry, tak dlouhodobý long je hazardem.
Momentálně se nacházíme v trojúhelníku, jsem zvědav, zda to ustojí.
Na denních grafech však zatím nevidím, mimo důležité rezisty, jasné signály pro cestu dolů?

Jak to vidíte ostatní?

Ahoj Josefe supporty jsem schválně nekreslil ja si myslím že na měsíčních grafech supporty z denního obchodování jen matou.

Ale správně si pochopil že mi jde o trojúhleních a jeho dolní linii.

Ještě připomenu že u téhle korekce mi chybí retesty high. tzn alespoň pokus o test poklesu že by to byl právě tento výstup? Vše tomu nesvědčuje. Něco aspoň jako 3 vlnová struktura korekce


V případě korekce způsobené recesí bych byl rád alespoň za 50% pokles vzhledem k růstu posledních let. tzn. hladina 1200 bodů by měla být reálna.


V každém případě autor je druhej největší lhář na tomto foru hned po VM

Tohle jsou další logické souvislosti pokud se ekonomice daří klesá nezaměstnanost a naopak. Ale jelikož jsme teprve na začátku růstu nezeměstnanosti ekonomice se dařit nebude. Historicky bude nezaměstnanost růst ještě minimálně 1 rok.

Ještě vsuvku lepší než očekávané GDP bylo vytvořeno výrobou na sklad. Tzn. pokud nebude zvýšená poptávka ta jistě nebude (jen díky inflaci a cenně základních potravin a růstu nezaměstnanosti). Projeví se to brzy na poklesu výroby a tím i GDP.

Záchrana bude jen slábnoucí dollar ale né zase příliš potom roste inflace je to kruh z kterého je se těžké dostat.

V každém případě autor je druhej největší lhář na tomto foru hned po VM [/quote]

Ted jsem se teda urazil, zes mne vynechal!

Ahoj Joseffe.

Omlouvam se,ze pisu se spozdenim,ale ja si delim indikatory na vudci a potvrzujici a OBV beru jen jako druhou moznost a proto aby to bylo seriozni z meho pohledu,udelal jsem si na tento titul celou TA.
Na tydennim grafu na MACD-H 6,12,6 je pozitivni divergence.
Na dennim grafu,EMA 12 vyslal nakupni signal,na RSI 14 a na MACD-H 12,26,9 je pozitivni divergence.OBV dlouhou dobu klesal.Kdyz si nakreslim sestupnou trendovou linku,vidim,ze uz byla linkou OBV prorazena.Dale si mohu do indikatoru OBV nainstalovat MA a i zde pak mohu videt nakupni signal,kdy linka OBV prorazila MA.
Jak vidis,vse do sebe zapada a vzajemne se potvrzuje,vcetne OBV.

Kdyz jsem se zacal zabyvat TA,pripadalo me to strasne jednoduche.Uvadene signaly byly na prilozenych grafech krasne videt.Pak jsem sel do realu a najednou jsem zjistil,ze z naucene teorie tam toho moc neni,vse je uplne jine neurcite,tezko vyhledatelne.Pochopil jsem,ze tak jasne grafy k uvadenym clankum byly vybrany mozna ze stovek jinych grafu,nez byly nalezeny ty prave.Proto jsem pochopil,ze neni dulezite,ze se nekde neco prekrizi,protoze to nekde pisi,ale dulezite je pochopit proc se to deje a proto jsem se snazil pochopit logiku stavby indikatoru a matematicky vzorecek kterym jsou pocitany.Pak pochopime,ze se jedna pouze o hru cisel,ktera se opakuje stale dokola podle stejnych zakonitosti.
Kdyz jsem se zacal zajimat o indikator MACD,pouzival jsem v cenovem grafu EMA 12 i 26,MACD linku,signalni linku,stredovou osu a histogram,znal jse vsechny signaly,ale vzniknulo me z toho neprehledne monstrum ve kterem jsem toho moc nevidel.Az po case jsem zjistil,ze nejdulezitejsi nejsou nektere signaly,ale to,ze pointou je sbihani a rozbihani klouzavych prumeru.Ted je vse mnohem jednoduzsi a prehlednejsi,pochopil jsem,ze tam jsou nektere linky duplicitni.V cenovem grafu mam pouze EMA 12.EMA 26 nepotrebuji,protoze v indikatoru MACD linka je vlastne EMA 12 a EMA 26 je nulova osa.Signalni linku take nepotrebuji,protoze histogram vlastne plni funkci MACD linky a signalni linka je stredova osa.
Kdyz akcie v uptrendu vytvori novy vyssi vrchol a MACD-H zatim jeste ne,mohu si presne v predstihu spocitat jaka cena bude potreba aby se tak stalo.V akcii uz ale moc velky rustovy potencial nelze predpokladad a proto muzeme v predstihu predpokladat zapornou divergenci.Rychlejsi EMA v MACD-H uz je blizko u ceny a nema proto prostor k rustu.Pomaly EMA je od ceny mnohem dale a i pres pomalejsi koeficient,bude stale pomalu rust.Rozbihani klouzavych prumeru se zastavi a naopak zacne sbihani se vsemi zapornymi signaly.
K RSI se muzeme chovat uplne stejne,ale podle jine logiky a jinych vzorecku,ale postupy a vysledek bude stejny.
Dalsi moznosti je hledani periody nastaveni ktera by nam nejvice vyhovovala.Napriklad v dennim grafu pouzivam MACD-H 12,26,9,ale na tydennim grafu mam nastaveni 6,12,6.Denni graf je vice roztazen do sirky,tydenni je uhlazen a zuzen v pomeru 1:5,vytvari pouze dlezite vrcholy a dna a proto jsem potreboval nastaveni ktere by dost rychle bylo schopno kopirovat tyto zmeny.Dal jse si pod sebe kratke a klasicke nastaveni a to kratsi me vice vyhovuje,protoze dokazaze vytvaret divergence,ktere pomale nastaveni neni schopne vytvaret.
V odborne literature jsem dost casto narazil na myslenku,ze TA neni veda ale umeni,proto se vlastni iniciative meze nekladou.
Nechalo by se toho napsat opravdu hodne,ale to je alespon cast meho uvazovani.

Preji hezky den.

Ahoj MERKUR1
Klobouk dolů, velice pěkné.
Jen tak uvažuji, proč nám sem nedáš občas nějaký konkrétní názor, popř. nějaký Tvůj " TIP".

S přáním hezkého a úspěšného dne: Joseff

Ahoj Joseffe.

Ja jsem sem ale i na jine stranky napsal nekolik clanku s touto tematikou,s timto druhem uvazovani a obcas jsem hnal veci umyslne do krajnosti nad kterymi by nekomu stavaly hruzou vlasy na hlave abych zahajil diskusi,ale bohuzel marne.
Tech veci by slo rozebirat opravdu hodne.

Preji hezky den.