tip pro Janku, bonus Eurostoxx 50

Ahoj!!

Koukni na sg0kln,teď jsem ho kupoval.Hodnoty si ověř.Z hlavy,maturita za rok,při pozitivním trendu bez capu.Při negativním,pokud evropské blue chips neklesnou o 27% minimální zisk 15%.Spread 0,22%.

Dobré obchody!!

srdecna vdaka:-))

Ahojte :-)

díval jsem se na tip od VM a případně bych doplnil ještě SG0KLP, což je téměř dvojče, které má o trochu méně rádo riziko.

PS: pro Lazybeara - čím to, že se mi náhle změnilo tlačítko Náhled na Preview? :-)

Austrian napsal:

Ahojte :-)

PS: pro Lazybeara - čím to, že se mi náhle změnilo tlačítko Náhled na Preview? :-)

Ahoj,
Máš na mysli tlačítko při odesílání zprávy? Většinu tlačítek můžu změnit, ale tohle je součástí instalace a nemám k němu bohužel přístup ( moc jich není, ale jsou). Snad se to brzy vrátí zpět. Stejné tlačítko pod editací podpisu zůstává "Náhled".

srdecna vdaka za rady...este nahodou neviete poradit nejaky certifikat na dubajske nehnutelnosti??:-)) ak take nieco existuje?? bracho by rad to naviazal na dubajsky dolar, ze vraj by mali skoncit s vazbou na cisto dolar a tym padom ocakavaju posilnenie....ale nekontrolovala som to, c nahodou nejde o iny arabsky stat a nepletie sa mu to, mam ho tiez trochu dalej....neviete nieco o tom??Vdaka

Ahoj Janko!!

Jelikož nevím,co myslíš pod pojmem Dubajské nehnutelnosti,tady máš celou problematiku tak,jak byla publikována v ZJ.

Říše šejků, Dubaj, se stane v příštích letech plně nezávislou na ropě. Strategický plán předpokládá,
že ekonomický potenciál se do roku 2015 ztrojnásobí. Po burzovním krachu, který postihl trh před
zhruba dvěma lety, by to mohlo jít i v Perském zálivu opět směrem nahoru. Tam jsou akcie
v současnosti oceněny poměrně slušně. Sdělíme vám s jakými certifikáty můžete profitovat na růstovém potenciálu
Stavba „věží“ v Dubaji
Pouštní emirát Dubaj chce směřovat na úplný vrchol. Mrakodrap „Burj Dubai“, jehož výstavba stála 1,8 miliardy USD, ční s 510 metry do výšky tak, jako žádná jiná budova na světě – ačkoli se gigant nachází teprve ve fázi výstavby. Obří věž se jednou zvedne do více než 800 metrů. To ale ještě není nic ve srovnání s monstrem, které se má do roku 2012 vzepnout ze země na dubajském nábřeží. Pokud věříme architektům, mohl by být „Al Burj“ (včetně antén) jednou téměř stejně vysoký jako nejvyšší moravská hora Praděd“ (má 1491 m). Každý čtvrtý jeřáb na světě údajně stojí v Perském zálivu. Dubai, to je kousek pouště plný extrémů, včetně těch na kapitálovém trhu.
Peníze od turistů místo “petrolejových” dolarů
Říše šejků roste díky ropě, čítá 1,3 milionu obyvatel a patří ke Spojeným arabským emirátům. Komerční těžba ropy začala v polovině 60. let a přinesla šejkovi do kapsy miliardy „petrodolarů“. Protože zdroje ropy přirozeně nebudou prýštit ze země věčně, provedla Dubaj nevídaný obrat ve své hospodářské politice. Emirát, který se rozprostírá na 3885 kilometrech čtverečních, je nyní považován za mezinárodní top-centrum pro obchod, turistiku, finance a reality. „Služby místo ropy“, tak zní kouzelná formulka. Plán dubajského vrchního šejka Muhammada Bin Raschida Al Maktum předpokládá, že tento cíl bude dosažen do roku 2015. A sy-nové pouště si, co se plánu týče, stojí dobře: Od roku 2000 klesl podíl ropného sektoru na HDP z deseti na už jen asi čtyři procenta.
Po krachu se otevírají nové šance.
Růst jako z tisíce a jedné noci
Dubaj má za sebou pohádkový vývoj. Od roku 1996 do 2005 se HDP ztrojnásobil na 136 miliard dirhamů (AED, cca 27 miliard eur). A tímto tempem by hospodářský zázrak měl jít dále. Do roku 2015 – tak to vidí strategický plán dubajského departmentu ekonomických studií (Department of Economic Research) – bude snahou průměrná míra růstu 11 procent ročně, což by na bázi roku 2005 opětovně odpovídalo ztrojnásobení hospodářské síly. Jen na základě tohoto dech beroucího scénáře patří Dubaj na „Watchlist“ každého na šance orientovaného investora. Ale pozor, už jednou splaskla v pouštní říši burzovní bublina, a to se silným hromobitím.
Nová víra po třesku
K tomu ale ještě nastala jedna dřívější událost: od ledna 2004 do září 2005, tedy za rovných 21 měsíců, uzavřel vůdčí index burzy v Dubaji, General Financial Market Index (DFMI), o 700 (!) procent výš. Co se stalo za tuto dobu, to bylo mimo jakékoli vnímání a pochopení. Burza ztratila kontakt s reálnou ekonomikou. Zrovna v té době emitovala Deutsche Bank první certifikát s názvem „Dubai Select“-certifikátem (ISIN DE 000 DB5 281 0). Poté co začal velký výprodej, nastaly pro prvoupisovatele hořké ztráty. Při emisi stál cenný papír zhruba 100,00 EUR. Když byl na dně, propadl se až na 38,50 EUR a ztratil tím ve špičce přes 60 procent. Dnes emitent odkupuje certifikát zpět za 45,78 EUR, což ale pro časné kupující není žádná útěcha. V současnosti ale trh strávil krizi a General Market Index se z technického pohledu jeví tak, že uzavřel tvorbu dna. Fundamentálně existuje „prostor“ směrem nahoru: P/E u DFMI činí asi dvanáct, což je s ohledem na růstové prognózy nízké.
Deutsche Bank v oděvu šejka
Kdo chce investovat v Dubaji, může v současnosti volit ze tří certifikátů. První je „Dubai Select II“ (ISIN DE 000 DB2 DUB 9), který v letos v dubnu uvedla do oběhu Deutsche Bank jako nástupnický produkt za vyprodanou prvotinu. Od té doby dokázal posílit o 18 procent. V basketu je opět zahrnuto sedm akcií, které pocházejí až na jednoho výrobce klimatizací z finanční nebo realitní branže. Přizpůsobení baske-tu se předpokládá jenom tehdy, když nastanou zvláštní situace, například když už není zajištěna obchodovatelnost některé akcie. Manažerský poplatek není účtován, přesto nejsou dividendy do hodnoty započítávány. Jde o měnově nezajištěný („non quanto“) produkt, existuje tedy měnové riziko vyplývající z vývoje EUR a AED (dirham). Spread činí 1,5 procenta.
Bankovní a finanční tituly dominují
„Modří“ jinak mají od počátku ledna 2007 díky „S-BOX Dubai Index“-certifikátu (ISIN DE 000 DB0 JXM 1) v nabídce další produkt. Od emise se ale nachází v minusu cca pět procent. Podkladové aktivum zahrnuje de-set akcií, vyvážených podle tržní kapitalizace, přičemž přizpůsobování podkladového indexu je čtvrtletně. To je potěšitelné, stejně jako omezení maximálního podílu jedné akcie na 20 procent. Přirozeně i zde v indexu dominují akcie bank a realitních společností. Širší a trhu bližší podkladové aktivum ale hovoří ve prospěch tohoto produktu. Lepší „výbava“ má ale s manažerským poplatkem ve výši 1,5 procenta p.a. svou cenu. V ostatních záležitostech jako spread (1,5 procen-ta), měnové zajištění („non quanto“), doba trvání („open end“) a dividendy (žádné započítávání) nejsou žádné rozdíly.
Od ABN Amro existuje Blízký východ v balíčku
Nejšířeji diverzifikovaný cenný papír pochází od ABN Amro. „Middle East“ Index-certifikát (ISIN NL 000 063 931 8) spatřil světlo certifikátového světa v srpnu 2006 a zahrnuje 30 titulů, které se ale nerekrutují pouze z Dubaje. Zohledněn je celý region, tedy i země jako Jordánsko, Katar, Kuvajt a Egypt. Tento přístup má svůj půvab: Zaprvé nejen z Dubaje odchází zprávy a pošta, ale i z mnoha sousedních zemí. Kuvajtské hospodářství rostlo například vloni ještě silněji než Spojené Arabské Emiráty. Za další lze tíži rizika jednotlivých zemí rozdělit na více „ramen“. Přizpůsobuje se jednou za pololetí. Manažerský poplatek leží na snesitelných 1,25 procenta. V kontrastu k produktům „modré“ Deutsche Bank započítává ABN dividendy. Jak složitě se ale na jednotlivých trzích na Blízkém a Středním východě obchoduje, ukazuje mimořádně vysoký spread, který dosahuje 4,5 procenta. Zato na výkonnost se zatím dá dívat: Certifikát se nachází v plusu od doby svého vydání kolem 24,9 procenta, zatímco DFMI ve stejném časovém úseku ztratil 4,6 procenta.

ZJ-shrnutí: Dubaj poskytuje velmi dobré šance pro stupní investici. Ekonomice se daří a po propadu kurzů jsou akcie relativně výhodně oceněny. Kdo se nebojí rizika a uvažuje v dlouhodobém časovém horizontu, sáhne po „S-BOX Dubai Index“-certifikátu od Deutsche Bank, musí se ovšem vzdát dividend. Ten, kdo si chce dát do portfolia celý region, najde vhodný produkt v „Middle East Index“-certifikátu od ABN Amro, musí nicméně akceptovat vysoký spread.
Indexová platforma S-BOX je joint-venture mezi boerse-stuttgart AG a ZJ Consulting AG, přičemž skupina ZJ se podílí na příjmech za licencování indexu.

Materiály ukradla ZJ bez hnutí brvou

VM

Taky doplním nějaké věže pro Dubaj. Jinak s VM souhlasím po zemětřesení v USA to budou jistě dobré investice ale takových bude více.
PS: Vše bude záležet na chování ceny ropy.

Tady jsou certifikaty z Onvisty:

http://www.onvista.de/suche.html?TARGET=snapshot&ID_TOOL=CER&SEARCH_VALUE=dubai&SELECTED_ID=NSIN


A aby to nevypadalo že jsem takový antiekolog zde je budoucnost zelené energie dle mého názoru:

Tzv. Solar Tower.

Dokáže vyrábět energii 24hod denně 365dní v roce. Pokud se 10% vyrobené el. energie použije na výrobu vody (odsolování) a zpětně rozpráší ve sklaníkách pod věží dokáže proměnit skleníky vzelenou oazu (Zna poušti) a co více dokaže v okolí 10km proměnit poušt v zelenou step.

Pro Dubaj:
https://www.youtube.com/watch?v=Kr4d1hPPug0

Demo ve Španělsku: https://www.youtube.com/watch?v=XCGVTYtJEFk&feature=related

Německá firma co je zodpovědná za konstrukce:
http://www.sbp.de/en/fla/mittig.html

[quote="Radek"]Taky doplním nějaké věže pro Dubaj. Jinak s VM souhlasím po zemětřesení v USA to budou jistě dobré investice ale takových bude více.
PS: Vše bude záležet na chování ceny ropy.

....no, ja sa dost obavam, ze to zemetrasenie este neskoncilo, takze europy a ameriky sa dost bojim (aj ked co budem zapierat, tie bonus certifikaty na Royal bank of Scotland so svojim 50% potencialom ma lakaju:-), ropa asi pravdepodobne prilis tak skoro neklesne a kedze tam sa investuje do nehnutelnosti a mozno skonci ta vazba na dolar, tak to neznie zle....na druhej strane neviem najst skutocny a uplny podklad tych indexov, od ktorych sa odvadzaju a tazko sa da zvazit, aka je tam cena, P/E a opd. V podstate skoro nic, prevazna cast n.a....no, ale s tym nech si lame hlavu brasko:-) Vdaka za rady, vsetky

Ahoj,
já jsem povahou pesimista, tak se ptám, kdo bude do těch turistických středisek a báječných nemovistostí jezdit utrácet svoje dolary a eura v případě zpomalení světové ekonomiky?

A Radku, ten koncept věže s komínovým tahem se objevil na stole v roce 2002, kdy stavbu ohlásila Austrálie. Tehdy ohlašovali kilometr vysokou věž. Pro mě je to pořád jenom futuristická vize, stejně jako deset let omílané žvásty o komerčních reaktorech s urychlovači částic, které nám vyřeší problém s jaderným palivem (to mi promítali už v roce 1997 se slovy, že už se buduje prototyp a do pěti let to můžeme čekat v Temelíně Komerční realizace těchhle nápadů je prostě problematická. Jednou k tomu třeba dojde, ale to už možná budeme mít tu 40 let slibovanou jadernou fúzi

Já vím vše se točí bohužel kolem peněz.

To že dokážeme zažehnout termojadernou reakci jsme dokázali před více než 50 lety. Řízenou reakci po několik sekund (tuším) udrželi před 10 lety v tokamaku JET Britové. viz. k tomu 97 roku . ITER se staví už pomalu 20 let bohužel prvních 15let pouze na ústech politiků.

To že to jde rychle když jsou nekonečné zdroje peněz dokazuje. Rychlý vývoj jaderných reaktorů a zbraní ve 40-50 letech. Nebo kosmický program v 60. letech.