Tezebni spolecnosti

Chtel bych se zeptat, jak je to s nakupem akcii tezebnich spolecnosti, ktere pusobi celosvetove. Akcie jsou kotovane na vice burzach. Napr. RIO TINTO, BHP BILLITON atd. Ale taky treba uran. Cameco a Denison Mines, ktere jsou pouze na us/can burzach.
Je jedno jestli nakoupim na burze NYSE nebo Xetra?
Predpokladam ze pokud ma spolecnost trzby, vydaje, zisky atd. v ruznych menach, tak je klidne mohu nakoupit na NYSE, a nemusi me trapit kurz dolaru?
Chapu to tak spravne?

Ahoj musí tě trápit USD.
Účetnictví je vedeno v USD. Což může být výhoda ale také nemusí.


Tyto akcie mají primární emise v USD. Tzn. pokud bude dollar vůči Euru oslabovat. A ty koupíš za Eura tak i když bude akcie stagnovat v USD bude ti tvá investice prodělávat. Funguje to však i naopak.



I když když už i Gross nakupuje nemovitosti v USA tak bych se přestal bát dalšího oslabování USD

Z hlediska vyvoje akcie je jedno, kde akcii koupis, akorat pozor na spread, ten muze byt na te Xetre vetsi.

Radek napsal:

Ahoj musí tě trápit USD.
Účetnictví je vedeno v USD. Což může být výhoda ale také nemusí.


Tyto akcie mají primární emise v USD. Tzn. pokud bude dollar vůči Euru oslabovat. A ty koupíš za Eura tak i když bude akcie stagnovat v USD bude ti tvá investice prodělávat. Funguje to však i naopak.

Radku, dovoluji si s Tebou nesouhlasit. Pokud společnost má business mimo USA nebo selosvětově, oslabování dolaru by se nemělo dlouhodobě projevit, i když bude společnost kotovaná v dolarech. Oslabováním dolaru se budou vylepšovat zisky a všechny ukazatele společnosti jako P/E a pod. Kurz na to musí reagovat a ztráty dolaru umazávat.

Myk napsal:

Radku, dovoluji si s Tebou nesouhlasit. Pokud společnost má business mimo USA nebo selosvětově, oslabování dolaru by se nemělo dlouhodobě projevit, i když bude společnost kotovaná v dolarech. Oslabováním dolaru se budou vylepšovat zisky a všechny ukazatele společnosti jako P/E a pod. Kurz na to musí reagovat a ztráty dolaru umazávat.

Ano Myku ale toto se věrohodně projeví až po účetní úzávěrce pro ten daný rok. A samozřejmě částečně v kvartálních výsledcích. Problém je když daná společnost má i pasiva v oslabující měně atd.

Všeobecně však těžébní společnosti v USA těží v zemích závislých na USD. Tzn. jediné co pomáhá jsou rostoucí ceny.

Drobný příspěvek k tématu:

Chyby investorů do komoditních akcií

V tomto svém příspěvku vycházím z článku Grega McCoache, který se zaměřil na nejčastější chyby investorů investujících do komoditních akcií. McCoach se zaměřuje na investice do malých komoditních akcií.

Velké mezery investorů vidí v jejich cash managementu. Ač se to na první pohled může zdát divné, jako jeden z rozhodujících faktorů vidí CASH MANAGEMENT. Velikost cash pozice ovlivňuje reakce schopnost investora.

Jako největší chybu vidí neustálou plnou zainvestovanost investorů a neponechání si tak rezervy na další příležitosti. To souvisí s chamtivostí a snahou mnoha investorů držet své pozice navěky a neprodávat v očekávání parabolického růstu komodit a malých komoditních akcií. K parabolickému růstu by podle všeho mělo dojít na konci 3. Fáze komoditního cyklu. Než k tomu dojde, budou investoři nuceni přečkat bolestná období.

Po velkém růstu trhu doporučuje stáhnout z trhu 25%-35% a vyčkat na další příležitosti, tedy aplikovat pravidlo „sell high“. Investor, který nemá dostatek cash, může jen velmi obtížně aplikovat „buy low“.

http://www.pro-investory.cz/komodity/jak_investovat_do_komodit/

Jak se počítají náklady na vytěženou jednotku kovu

klíč je zakopaný v hesle "byproduct", tedy vedlejší produkt. To nastává v okamžiku, kdy firma má několik produktů, ale jeden z nich je hlavní generující většinu tržeb a druhý vzniká jakoby mimochodem (chtělo by se říci i že je to "odpad") při výrobě hlavního produktu.
V takovém případě mají firmy několik možností, jak o vedlejším produktu účtovat.

V případě CDE jde hlavní produkt stříbro a při jeho těžbě jen tak mimochodem vytěží i zlato, protože je součástí rudy. CDE má tedy následující možnosti:

První možnost je klasická, tedy vykazovat tržby jak za stříbro a zlato, tak ináklady na těžbu stříbra a zlata. Tato metoda není ale těžařskými firmami prakticky používána.

Pak je tu druhá metoda. Zatím každá těžařská firma, na kterou jsem se díval, používala tuto metodu. Zde se o výnosu z prodeje zlata neúčtuje jako o tržbách a nákladech za něj, ale jako o položce snižující náklady na těžbu stříbra.


Pro názornost uvedu příklad a aplikaci obou metod na něm:

Cena vytěženého stříbra: 100
Náklady na těžbu stříbra: 50
Cena vytěženého zlata: 30
Náklady na těžbu zlata: 10 (nutné zpracování)

1. metoda

Tržby celkem: 130 (100 stříbro +30 zlato)
Náklady celkem: 60 (50 stříbro +10 zlato)
Zisk 70


2. metoda

Tržby za stříbro: 100
Náklady na těžbu stříbra: 30 (50 stříbro - 20 zisk z těžby zlata)
Zisk: 70

zisk z těžby zlata jsem spočítal jako 30-10, tedy tržby za zlato mínus náklady na něj

Jak vidíte, tržby jsou při aplikaci různých metod rozdílné, zisk je shodný. Pozor tedy na poměrové ukazatele vztahované k tržbám, budou ovlivněny použitou metodou.

http://www.pro-investory.cz/komodity/jak_se_pocitaji_naklady_na_vytezenou_jednotku_kovu/