Jak se počítají náklady na vytěženou jednotku kovuklíč je zakopaný v hesle
"byproduct", tedy vedlejší produkt. To nastává v okamžiku, kdy firma má několik produktů, ale jeden z nich je hlavní generující většinu tržeb a druhý vzniká jakoby mimochodem (chtělo by se říci i že je to "odpad") při výrobě hlavního produktu.
V takovém případě mají firmy několik možností, jak o vedlejším produktu účtovat.
V případě CDE jde hlavní produkt stříbro a při jeho těžbě jen tak mimochodem vytěží i zlato, protože je součástí rudy. CDE má tedy následující možnosti:
První možnost je klasická, tedy vykazovat tržby jak za stříbro a zlato, tak ináklady na těžbu stříbra a zlata. Tato metoda není ale těžařskými firmami prakticky používána.
Pak je tu
druhá metoda. Zatím každá těžařská firma, na kterou jsem se díval, používala tuto metodu. Zde se o výnosu z prodeje zlata neúčtuje jako o tržbách a nákladech za něj, ale jako o položce snižující náklady na těžbu stříbra.
Pro názornost uvedu příklad a aplikaci obou metod na něm:Cena vytěženého stříbra: 100
Náklady na těžbu stříbra: 50
Cena vytěženého zlata: 30
Náklady na těžbu zlata: 10 (nutné zpracování)
1. metodaTržby celkem: 130 (100 stříbro +30 zlato)
Náklady celkem: 60 (50 stříbro +10 zlato)
Zisk 70
2. metodaTržby za stříbro: 100
Náklady na těžbu stříbra: 30 (50 stříbro - 20 zisk z těžby zlata)
Zisk: 70
zisk z těžby zlata jsem spočítal jako 30-10, tedy tržby za zlato mínus náklady na něj
Jak vidíte, tržby jsou při aplikaci různých metod rozdílné, zisk je shodný. Pozor tedy na poměrové ukazatele vztahované k tržbám, budou ovlivněny použitou metodou.
http://www.pro-investory.cz/komodity/jak_se_pocitaji_naklady_na_vytezenou_jednotku_kovu/