Index na Latinskou Ameriku - šance?

Pánové (a dámo),
sledujete někdo vývoj indexu na Latinskou Ameriku: LATIBEX index (Brazil, Chile, Mexiko)? Rád bych ho zařadil do portfolia a myslím, že teď je dobrý čas ho koupit. Podle mne je to region, který poroste nahoru - speciálně Brazílie. ISIN DE000SG0AZC4. Pokud někdo má nějaké info budu rád. Díky Medved

Poslední 2-3 roky jsem se velmi angažoval na těchto trzích ( a také v Turecku a v Číně ) od loňského léta jsem se stáhl a dělám především krátkodobé spekulace. Latinská amerika je tak navázaná na USA, že pokud si tam někdo uleví , tak to smrdí i tučňákům v Ohňové zemi. Dal jsem na jistotu a před vánocemi jsem nakoupil certifikáty na komoditní indexy zemědělské DE000AA0QL69 energetické DE000AA0QL77 a kovy DE000AA0QL69. už je to 5% nad nákupkou. což je v dnešní době slušné. Uvažuji, že znovu koupím NL0000603421 certifikát na solární energii. Loni jsem na něm vydělal 35% ale potom šel k jihu a já se splašil a prodal jsem. Předpokládám, že během pár dní bude vhodná konstelace ke koupi.

jannastas napsal:

Poslední 2-3 roky jsem se velmi angažoval na těchto trzích ( a také v Turecku a v Číně ) od loňského léta jsem se stáhl a dělám především krátkodobé spekulace. Latinská amerika je tak navázaná na USA, že pokud si tam někdo uleví , tak to smrdí i tučňákům v Ohňové zemi. Dal jsem na jistotu a před vánocemi jsem nakoupil certifikáty na komoditní indexy zemědělské DE000AA0QL69 energetické DE000AA0QL77 a kovy DE000AA0QL69. už je to 5% nad nákupkou. což je v dnešní době slušné. Uvažuji, že znovu koupím NL0000603421 certifikát na solární energii. Loni jsem na něm vydělal 35% ale potom šel k jihu a já se splašil a prodal jsem. Předpokládám, že během pár dní bude vhodná konstelace ke koupi.

Ahoj Jannastas,
dík za info. Takže v Latinos teď nejedeš - škoda. Koukal jsem na tu solarní energii. Vypadá zajímavě. Je tam sice manažerský poplatek 0,8%, ale to jde. Teď nemám moc cash, a riskantních certifikátů mám dost. Ta Latinos mi přišla méně spekulativní.

Ahoj medvěde!!!

Já držím knock in Latibex.Jak budu mít trochu času,napíšu jsem bližší info.Obecně souhlasím,dlouhodobě velmi perspektivní investice...

velkámedvědice napsal:

Ahoj medvěde!!!

Já držím knock in Latibex.Jak budu mít trochu času,napíšu jsem bližší info.Obecně souhlasím,dlouhodobě velmi perspektivní investice...

Ahoj VM,
zdravím tě a dík za reakci. Do LAtinos určitě chci naskočit (nyní taky na SOFIX - Bulharský index). Budu se těšit na tvůj komentář k knock in Latibex.

Pro medveda

http://biz.yahoo.com/ft/080110/fto011020080447071424.html?.v=1

:-)

Dlouhodobě bude Mexiko prosperovat zejména ze své polohy – geograficky i politicky vytváří průsečík mezi Severní a Latinskou Amerikou.
Mexiko, oficiálním názvem Spojené státy mexické, po právu patří mezi „země budoucnosti“. Již dnes patří k nejrozvinutějším z celého konceptu „Next Eleven“. Z dlouhodobého hlediska je Mexiku přisuzována významná ekonomická úloha. Ovšem krátkodobě visí nad mexickou ekonomikou Damoklův meč v podobě recese v USA.

Obchodní vztahy
Pozitivní vývoj hospodářství Mexika do značné míry závisí na ekonomické náladě v USA, největšího obchodního partnera. O tom nejlépe hovoří čísla. Podíl USA na mexickém vývozu v roce 2006 byl 85,5 % a na dovozu 50,9 %. Z pohledu USA se Mexiko dostalo před Japonsko a je dnes třetím největším obchodním partnerem po Kanadě a Číně.

Stávající politická moc nyní sleduje v zahraničních obchodních vztazích dva cíle. Zaprvé se chce stát hlavním obchodním partnerem pro Spojené státy. Zadruhé chce lépe diverzifikovat vlastní zahraniční obchod. Také z toho důvodu v roce 2000 vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu s Evropskou unií.

Spolupráce s EU a v rámci NAFTA
Spolupráce se netýká pohybu pracovních sil ani finančních služeb, ale především základních komodit a průmyslových výrobků v čele s potravinami. Lhůty pro odstranění cel byly ale u některých skupin komodit nastaveny až do roku 2010, takže k uvolňování obchodu dochází postupně. Výrazné navýšení obchodu s EU zatím nenastalo.

Mexiko tvoří společně s USA a Kanadou obchodní alianci NAFTA (North American Free Trade Agreement). V kuloárech se však hovoří o daleko rozsáhlejších plánech na vznik Severoamerické unie po vzoru EU a dokonce i o možné společné měně. Tyto dohady se rozšířily po srpnovém třetím summitu SPP (Security and Prosperity Partnership of North America).

Angažuje se také v Latinské Americe a APECu
Zároveň je Mexiko řazeno mezi země Latinské Ameriky, mezi kterými hraje v globálním měřítku hlavní roli hned za Brazílií. Má statut pozorovatele v uskupení MERCOSUR, což je jihoamerická obdoba EU prozatím mezi čtyřmi státy: Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay. Právě s těmito zeměmi se Mexiko snaží rozvíjet hlubší obchodní vztahy.

Vedle EU a MERCOSURu existuje ještě třetí uskupení, v rámci něhož se chce Mexiko obchodně angažovat, tím je APEC. Mexiko je členem APECu od roku 1993. Z asijských zemí se nejvíce orientuje na Čínu, Japonsko, Koreu a Indii (Indie aktuálně není členem APECu, ale o členství usiluje).

Průmyslu vévodí zpracovatelské obory
Když už je řeč o zahraničním obchodu, bylo by dobré zmínit, že obchodní bilance Mexika vykazuje trvale záporné saldo, ovšem s klesající tendencí. Exportu vévodí zpracovatelské výrobky (81,4 %), dovozu pak suroviny a polotovary (73,1 %). Čísla jsou přesným odrazem struktury mexického průmyslu, který je orientovaný právě na zpracovatelský průmysl (vyjma ropného sektoru).

Krásným příkladem jsou tzv. maquiladoras. To jsou montovny zahraničních (zejména amerických) firem nacházející se v daňově zvýhodněných zónách při hranicích s USA. Důvodem je samozřejmě levná pracovní síla. Poměrně velký podíl na HDP (8,1 %) tvoří také potravinářský průmysl.

Zemědělství je efektivní, ale není soběstačné
Samotné zemědělství se na HDP podílí pouze necelými čtyřmi procenty. Ačkoliv zemědělství i s navazujícím potravinářským průmyslem vykazuje vyšší efektivitu práce a dynamičtější růst než jiná zpracovatelská odvětví, není Mexiko v současnosti pokud jde o základní potraviny soběstačné a v dohledné době pravděpodobně nebude. Dovážet se musí například sója, kukuřice, pšenice a hovězí maso.

Ropa je hlavním zdrojem příjmů
Vůbec nejdůležitějším zdrojem příjmů do státní pokladny je ropa. Těžbu zajišťuje státní firma PEMEX, což je třetí největší společnost v těžbě ropy na světě. V Mexiku se těží přes 3 miliony barelů ropy denně. Jde o ropu horší kvality typu Mezcla. Přibližně 60 % ropy se exportuje, ovšem jedná se pouze o surovou ropu, na její zpracování nemá Mexiko dostatečné kapacity.

Paradoxem je, že ačkoliv má Mexiko také velké zásoby zemního plynu, zatím nemá dostatečně rozvinutou těžbu, a tak zhruba 30 % plynu musí dovážet. Stejně tak musí dovážet i cca 20 % benzínu, jelikož výrobní kapacity nepokrývají domácí poptávku.

Důležitý je domácí cestovní ruch
Výrazně nejvyšší podíl na tvorbě HDP mají služby, téměř 70 %. Součástí služeb je i cestovní ruch, který v roce 2005 vytvořil 12,8 % HDP, z čehož čtyři pětiny produkuje domácí cestovní ruch. Podíl zahraničních turistů na cestovním ruchu dlouhodobě klesá. Přesto je cestovní ruch důležitým zdrojem devizových příjmů, spolu s příjmy z ropy, z maquiladoras a z transferů peněz od emigrantů v USA. Pokud jde o infrastrukturu, její stav patří k nejlepším ze všech zemí Next Eleven, ještě však nedosahuje standardní úrovně v rozvinutých zemích. Mexiko disponuje v současné době dostačující sítí dálnic a železnic, ale z dlouhodobějšího pohledu bude díky rostoucí populaci a rozšiřujícímu se průmyslu potřeba vybudovat také hlavní horizontální tahy, které nyní chybí.

Doprava ve městech praská ve švech
Daleko horší situace je ve větších městech. V hlavním městě Ciudad de México, což je mimochodem podle oficiálních údajů s 20 miliony obyvatel druhé nejlidnatější město světa (neoficiální údaje hovoří o 25 až 28 milionech), došla situace již tak daleko, že se začaly realizovat projekty na stavbu druhého patra hlavních silničních tahů.

Obecně ve všech větších aglomeracích sílí také poptávka po ekologické dopravě formou tramvají, metra, trolejbusů, hybridních autobusů apod. Není divu, jelikož stav ovzduší a hustota dopravy je v těchto oblastech katastrofální.

Mexiko má šestou nejrozsáhlejší elektrickou síť na světě. Jeho výrobní kapacity však dnes díky nekontrolovatelnému růstu spotřeby nejsou zcela dostačující a částečně musí elektrickou energii dovážet. V plánu je rozšiřovat kapacity zejména z obnovitelných zdrojů energie. Diskutuje se také o stavbě nové, respektive o rozšíření jediné současné jaderné elektrárny Laguna Verde.

Trvale dobrá makrodata
Ve srovnání s jinými rozvíjejícími se zeměmi se Mexiko jeví jako poměrně vyspělá země. HDP vykazuje stabilní růst 4 - 6 % ročně (za rok 2006 4,5 %). Inflace se drží v podobném rozmezí (za rok 2006 3,6 %). Oficiální nezaměstnanost ve výši 3,53 % za rok 2006 je velmi nízká, což je ale zkresleno statistickým postupem - jedná se o tzv. otevřenou nezaměstnanost.

Již pět let se Mexiku daří držet relativně vyrovnaný státní rozpočet, kdy deficit neklesl pod 1 % HDP. Poslední dva roky navíc Mexiko hospodaří s mírným přebytkem. Daří se také postupně snižovat zadlužení celého veřejného sektoru. Hlavním důvodem jsou nad očekávání vysoké příjmy díky rostoucí ceně ropy.

Podmínky pro investory zaostávají
V čem však Mexiko zaostává, je vysoká daňová zátěž právnických osob – pro rok 2007 činí daňová sazba 28 %. Oproti jiným latinskoamerickým zemím je navíc v Mexiku potřeba počítat s výrazně vyššími náklady na energii a dopravu. Přesto patří Mexiko celosvětově k největším příjemcům přímých zahraničních investic.

Dlouhodobě bude Mexiko prosperovat zejména ze své polohy – geograficky i politicky vytváří průsečík mezi Severní a Latinskou Amerikou. K tomu je potřeba připočíst obrovské přírodní bohatství (ropa, zemní plyn, zlato, stříbro, měď, zinek, železo…) a populaci přibližně 108 milionů obyvatel s ročním přírůstkem ve výši 1,16 % (střednědobě klesající tendence).

Mexiko je perspektivní dlouhodobá investice
Dlouhodobě lze tedy Mexiko považovat za velmi perspektivní investici. V porovnání s předcházejícími zeměmi rozhodně s menším rizikem. Přesto krátkodobě může dojít k útlumu, pakliže se Spojeným státům nepodaří opět naplno rozjet ekonomiku po nedávné hypoteční krizi.


O perspektivách mexického kapitálového trhu svědčí i vývoj na burze. Za posledních pět let se hodnota hlavního indexu Mexican Bolsa zpětinásobila. Od července se však stejně jako většina akciových trhů i ten mexický ještě nevzpamatoval a zatím vykazuje pouze zvýšenou volatilitu.

Pro investory, které zajímá čistě jen Mexiko, se nabízí podílový fond rodiny EMIF od společnosti KBC. Mezi emitenty open-end certifikátů pak Goldman Sachs, ABN Amro, Societe Generale a Deutsche Bank. Pro investice je možné zvolit také různé instrumenty orientované na Latinskou Ameriku jako celek, v rámci kterých zpravidla zaujímá Mexiko zhruba třetinový podíl.



Jan Traxler: Next 11 – Země budoucnosti

Zertifikatejournal :Etablované industriální státy pomalu narážejí na hranice svého růstu, konjunkturální sinusoida se zplošťuje a v nejlepším případě se dá počítat se stagnací na vysoké úrovni. Investoři s globálním světovým pohledem se již nyní připravují na to, že již v akciových kurzech zohledněné očekávané růsty nebudou moci být na aktuálních etablovaných trzích dlouhodobě realizovatelné. Podniky ve vyspělých státech jsou pod velkým tlakem a musí nalézat nová odbytiště pro svoje produkty. Hospodářská budoucnost Evropy a USA tak na život a na smrt závisí na úspěchu transformujících se zemí východní Evropy, Asie a Latinské Ameriky.

Samozřejmě by se nemělo myslet, že globálně operující koncerny tuto skutečnost ještě nerozpoznaly.

Již několik let se na celé zeměkouli velmi horečně investuje do výstavby nových trhů a skoro každý týden si kdejaký předseda představenstva nechává pogratulovat za to, že na druhém konci světa úspěšně dohádl ke konci „Emerging Markets Joint-venture“.

Tím, čím je vídeňská burza pro trhy z východní Evropy, je španělská „BME Bolsas y Mercados Espanoles“ pro Latinskou Ameriku: růstovým motorem a garantem transparentnosti. Ovšem madridská burza nejen že zkoncipovala novou „rodinu“ indexů, nýbrž hned postavila na nohy kompletní obchodní segment. Jeho úkolem je zajistit investičním regionům v Latinské Americe pozornost, transparentnost a likviditu. Aktuálně zohledňuje tento tržní segment 27 podniků, z nichž ovšem pouze 15 kapitálově nejsilnějších bylo vybráno to „top“ indexu názvem Latibex.

Od reprezentativního tržního pokrytí je „Latibex“ ale velmi vzdálen. Osm brazilských společností má v indexu váhu ve výši 50 procent; zbytek si mezi sebe rozdělí čtyři společnosti z Mexika a tři z Chile. Země jako jsou Argentina, Uruguay, Peru nebo Venezuela nejsou pokryty. Ostatní státy z Latinské Ameriky tedy chybí, což z pohledu investora nemusí být nevýhodné. Ba právě naopak: Argentina, i přes miliardové dotace od Světové banky, patří v očích mnoha analytiků pořád k dlouhodobé kořisti finančních supů, kteří vyhledávají lukrativní bankroty; Kolumbie je stále ještě pevně v rukou drogové mafie a i samotná Uruguay, která byla dlouhou dobu oslavována jako „Švýcarsko Latin-ské Ameriky“, ztratila v uplynulých dnech a měsících mnoho ze svého lesku. Latibex je samozřejmě otevřen pro všechny akciové tituly, které se obchodují na latinskoamerické burze, ale kvalitativní a finanční nároky jsou tak vysoké, že tento sekundární listing přichází v úvahu alespoň pro trochu stabilní a bilančně čistě hospodařící podniky. Kromě toho se obchodování s těmito akciovými tituly uskutečňuje v euro, a proto je hodnota tohoto indexu vypočítávána rovněž v „domácí“ měně euro.



Přesto není tento index, který byl vyvinut v kooperaci s indexovými specialisty z FTSE, vůbec špatný a jeví se po Číně/Jihovýchodní Asii a východní Evropě jako možná (počáteční) investiční alternativa pro třetí největší region z trhů „Emerging Markets“.Obrovské riziko měnových kurzů, se kterým je beztak nutné počítat při každé investici v latinském regionu, sice nelze tímto zcela odstranit, ale přesto se hodnota certifikátu bez přepočtu odvozuje přímo z aktuálního stavu podkladového indexu. Protože se tyto náklady vyplatí pro firmy, které dosáhly určité velikosti, lze kotace v Latibex zcela po právu považovat jako znamení kvality.

S ohledem na oborovou diverzifikaci nabízí „Latibex Top“ pro „Emerging Markets“ tak typický jakož i smysluplný mix, který se skládá z telekomunikačních, komoditních, energetických a finančních podniků; k tomu je zohledněno pár specialit jako brazilský zpracovatel kovů – firma Gerdau. Nejtěžšími váhami v indexu (vždy s 10 procentním podílem) jsou mexické telekomunikační koncerny America Movil a Telmex, die Banco Bradesco, tak jako Petrobras - vůdčí brazilský ropný koncern. To vše nezní vůbec špatně....



Investoři mají možnost s bonus certifikáty alespoň část možných rizik odrazit a současně je jim umožněno dosáhnout určitých pevných výnosů. Minimální 30 procentní riziková ochrana by měla být investorům nabídnuta – neboť i přes všechny již zmíněné dlouhodobé perspektivy se může stát, že po technologické, dluhopisové a nemovitostní bublině,jakož i po krizi ve finančním sektoru nyní zažijeme bublinu na trzích zemí Emerging Markets.

Osobně držím bonus certifikát od 31,5,06 ze zhodnocením ke dnešku asi 58%.Za poslední půl rok je index na nule.Můj knock in je dnes vzdálen 58,7%,což je už slušná ochrana u emering...

Každopádně ze zemí Bric jsou brazilské akcie nejlevnější..

Ahoj VM,
dík za zprávu. Zprávu z ZJ jsem četl a to byl i impuls a začal jsem sledovat LATIBEX. Mužeš napsat ISIN cert., který držíš? Osobně uvažuji o DE000SG0AZC4.
Dík
Medved

Ahoj!

Ty sis vybral open end tracker,já mám bonus GS8TTT.Bonus pochopitelně
platí pro můj čas nákupu,dnes je cena nad strikem.....Proto jsem ho nezveřejňoval,aby si ho někdo nekoupil jako aktuální bonus.Mimochodem mám papíry /ze změnou asi šesti Isinů v sekci portfolia,ty do něho nevidíš?
Pokud nemáš dvě hvězdy u nicku,můžeš požádat líného mmedvěda o "povýšení".Pak se dostaneš k mému konkrétnímu portfoliu,jak vypadalo před dvěma měsíci..

PS Díky za osobní zprávu a báseň,četl jsem ji i tady v uvítací sekci..oo))

velkámedvědice napsal:

Ahoj!
Pokud nemáš dvě hvězdy u nicku,můžeš požádat líného mmedvěda o "povýšení".Pak se dostaneš k mému konkrétnímu portfoliu,jak vypadalo před dvěma měsíci..

No jo, jo,,, vždycky jsem říkal že jsem líný medvěd a všechno mi trvá, už jsem to měl trošku v úmyslu skoro bratra povýšit.
tak teda jdu na to.....

Co říkate na tenhle super exotickýcertifikat na ještě panenskou ekonomiku která se možná začne vyvíjet na sadomaso kapitalismus ala čína

DE000SG5D600

BASKET ZERTIFIKAT AUF CUBA BASKET
.

Radek napsal:

Co říkate na tenhle super exotický certifikat na ještě panenskou ekonomiku která se možná začne vyvíjet na sadomaso kapitalismus ala čína DE000SG5D600. ...

Nějaké informace k papíru jsou k dispozici na : http://icertifikaty.eu/novinky/cuba-libre.html

Z těch zemí co jsem navštívil mají kubánci nejmenší ochotu pracovat. Pokud bude vydán certifikát na kubánské písně a tance tak na něj určitě vsadím. Jim ten socialismus zcela vyhovuje. Nejlepší byla návštěva továrny na rum v Havaně. V 10 hodin tam nebyl nikdo střízlivý (kromě prodavačky politických plakátů) a skupina dělníků u balící linky řádila jak pominutá. Průvodce nám říkal, že jen málo pracovníků má trvanlivost delší než 2 roky.

To není Kubou to je socialismem u nás to bylo před rokem 89 podobné

V USA patří kubanci mezi lepší Latinos

Ahoj kluci!!

Každopádně po odstranění komunistických manýrů a uvolnění ekonomiky,
střednědobě až dlouhodobě,to může být zajímavý investiční příběh.Někde jsem tuším četl,že už budou moci na internet a koupit mobil.Pokud na něj budou mít!!Bylo by to úsměvné,kdyby to nebylo tragické.Každopádně Kuba
má kam růst a to hodně.Nejdu do něj,ale kdybych fakt musel,volil bych malou pozici jako exotické investiční koření.